Ten strom jsem viděla už zdálky a hned jsem věděla, že je ten pravý:-) O kom píšu ? - o zlatistém podzimu, o příjemném sluníčku a netradičním stromu, díky němuž jsem opět po dlouhé době měla potěšení z focení.
...byl schován za kopcem, nejdříve jsem spatřila jen jeho korunu a jak jsem pomalu kráčela na vrchol - postupně se vynořovala celá jeho smutná krása....proč smutná? Protože to není dokonalý strom, jde na něm znát, že příroda si s ním tvrdě pohrála.... ale i přesto pro mě je ten nejkrásnější a vzpomínky na něj mám uchované...zde na Fleru:-)
....byl tak rozmanitý, že každý kousek vybízel k focení...
Chtěla jsem svým výtvorům dopřát trochu té krásy přírody, snad potěší i Vás....
