Tenhle nápad ve mně zraje už několik měsíců. Trochu mě inspirovala Gurumina svými náramkoobojky, trochu moje letní landartové pokusy, trochu v mé paměti dříme zážitek z výstavy Země krásná neznámá na Kampě.

Za těch několik měsíců jsem párkrát snesla z půdy herduli a paličky a zase je uložila ke spánku. Nápady mám pokreslenu spoustu stránek v bloku. Nakoupila jsem barevná klubíčka, našla krabičku špendlíků. TEĎ přišla ta pravá chvíle, doma, v teple, žádné povinnosti, čistá hlava. Bude se jednat o volně navazující sérii náramků vytvořených kombinovanou technikou. Základ paličkovaný, pokračování výšivkou, korálky, aplikací.

Mám za sebou první tři kousky. Jsou pracné (rozuměj hanebně drahé), samotná realizace mi trvá průměrně 9 hodin a v tomto čase není zahrnut návrh, nakreslení podvinku, výběr materiálu a focení. Jsou spíš ke koukání než k nošení, i když  materiály volím takové, které funkci náramku neomezují. Proč tedy náramek a ne obrázek? Líbí se mi vymezení jednotným formátem, líbí se mi prostorovost.

Napsala jsem ? hanebně drahé. Cena je spíš vyjádřením toho, že mi nevadí, když se neprodají. Jsou pro mě způsobem sebevyjádření a komunikace s vámi všemi.

P.S. (doplněno 2.1.2009):

Diskuse, která se rozvinula k tomuto blogu, mě přiměla odpovědět si na několik důležitých otázek. Zde je výsledek: Náramky jsem udělala, protože jsem je chtěla udělat a stálo mi to za to. Ráda jsem jim svůj čas věnovala. Vystavení - chlubení je pro mě v tomto případě víc než komerční úspěch. Nepotřebuji je prodat, takže se nemusím podbízet cenou. Proto jsem ji posunula tak, aby vystihla úsilí, které jsem výrobkům věnovala, je tedy dvojnásobně hanebně vysoká a doufám, že dostatečně odrazující od koupě. A zřídila jsem náramkům ve své galerii zvláštní kategorii, kde je bude možné nalézt všechny pohromadě.