Milé děti, šel jednou takhle Hurvínek se Spejblem lesem...

...ále ne, to byla máma s Adym na houbách..bylo to moc krásné a horké odpoledne plné sameťáku a babek a všeho, co si s chutí uvaří skoro každý. Ady houby nemusí, ale hledá je strašně rád. Zvlášť, když jsme byli spolu ve všední den a byli jsme v lese úplně sami. Myslím lidi..zvířátek jsme kupodivu potkali víc než dost. Udělala jsem Vám maličkou mozaiku, abych Vám trošku přiblížila, co taky patří k létu.

Jen malý výčet úžasných zážitků: hned mezi zahradami jsme viděli srnečku...stáli jsme jak přikovaný a ani se nehnuli. Vítr vanul správným směrem, i když byla hodně ostražitá, jsem se k ní přiblížila s foťákem na celkem fotitelnou vzdálenost. Jen se mi vzrušením hodně klepali ruce, tak to s ostřením nebylo slavné.

Haldy houbiček, žabka a krásný, překrásný asi 7cm velký brouk, který při běhu strašidelně chrastil po listí.

Lítali jsme po stráni asi 2 hodinky a  ke konci jsme toho měli opravdu dost..hub i komárů a klíšťat. Sedli jsme si a odpočíváme. Posloucháme troubení Posázavského pacifiku, štěkání psů z Měchenic...prostě paráda.....a tu mě to blesklo. Nikdy se nejspíš nedostanu k tomu, abych si sama pletla košíky..tak můžu udělat, jen maličké..takové pro všechny,pro všechny milovníky houbaření...a už mě ta myšlenka držela...a držela a výsledek uvidíte u mne v obchůdku ..klikněte na "kluky"

Ps: Ptáte-li se, proč Spejbl a Hurvínek? No protože jsou prázdniny a čas na hry a my hrajeme stařičkou hru vydanou v roce 1964 pořád do kola a tohle jsou její figurky