"Od muže mi ale přišla podpora v podobě slibu, že mi s tím bude pomáhat. Ta myšlenka ho zaujala na první dobrou a dokázal pro ni doslova nadchnout i mě."

O látkovkách...  jsem věděla už od dětství.

Narodila se... má o čtyři roky mladší sestra a mamka používala pouze látkovky, protože v té době byly jednorázové pleny ještě v úrovni sci-fi. Matně si z té doby vybavuji kýbl s vodou plný smrdutých čtvercovek, který stál věčně v koupelně ve vaně, a bledě tyrkysové igelitové svrchní kalhotky se zavazováním na šňůrky na bocích. (Se svými dnešními zkušenostmi, upřímně, nechápu, jak naše maminky mohly tohle na nás udržet, rozvázané je to cobydup, zlatý sucháč :-))

Další setkání... s plenkami proběhlo o sedm let později, když se v mých jedenácti letech narodil brácha a mamka, pokroková to žena, začala se vší slávou nad ušetřenou prací svátečně používat i v té době žhavou novinku, jednorázovky. Konkrétně si pamatuji Pampersky v oranžovém obalu, ale netuším, zda bylo v nabídce ještě něco jiného, nebo to tehdy byla jediná možná volba.

Pampersky... byly ale v té době dost drahá záležitost, a tak se používaly pouze na cestování a sváteční příležitosti a všedním dnům dál vévodil již zmíněný fuj-kýbl a igelitové kalhotky.

Časem... se mi pleny jako takové na dlouhý čas ztratily z dohledu, ale na pozadí jsem vnímala slavný vzestup jednorázových plen, symbolizujících pokrok lidstva a ve velké míře usnadňujících strastiplný život českých hospodyněk.

Reklama... je mocná. Během té doby by mě ani ve snu nenapadlo, že v budoucnu nebudu onou šťastnou matkou z reklamních spotů, která ve velkém nakupuje balíky plen v supermarketu, aby pak mohla jednotlivé plenky i s nevábným obsahem rychle a elegantně vyhodit do odpadkového koše, bez práce, bez zápachu, bez starostí.

Blízké setkání... třetího druhu s látkovými plenkami na sebe nechalo čekat až do mých osmadvaceti let. V té době se má, toho času těhotná, kolegyně začala zajímat o látkování a i mě se jala lehce zasvětit do tajů této magie. Se zájmem jsem vyslechla, že existují moderní látkové plenky, které nemusejí vypadat jako čvercovka a že se dnes používají úplně jiné, které se nemusejí žehlit ani vyvářet. O nic moc víc jsem si ale z debaty tehdy neodnesla. Vím jen, že jsem kolegyni skutečně obdivovala za to, že má odvahu se do takového „podniku“ pustit. Pro úplnost nutno podotknout, že kolegyně to nevzdala, a nyní má na kontě již druhé úspěšně odplenkované dítě, odchované v látce.

Myšlenka ekologického... plenkování mě tehdy rozhodně zaujala a říkala jsem si, že až nastane ten správný čas, bylo by zajímavé to vyzkoušet. Každopádně to ale zůstalo v rovině myšlenek a ve skutečnosti jsem si neuměla představit, že bych do toho opravdu šla, pořád jsem si jela na své jednorázové vlně, protože jsem si neuměla představit, jak bych látkování zvládala, všechno to praní, věšení, skládání, znáte to.

Dnes... už si nepamatuji, zda jsem se zmínila doma manželovi (tehdy ještě budoucímu) o látkující kolegyni hned za tepla nebo jsem si to nechala pro sebe a pověděla mu o ní až pár měsíců poté, když už jsem sama byla těhotná, ale to není důležité. Stěžejní je to, že on byl tím hlavním „hybatelem“, díky němuž jsem si řekla „jo, to bychom mohli zvládnout“. Do té doby jsem si neuměla představit, jak bych látkování zvládla sama.

Od muže... mi ale přišla podpora v podobě slibu, že mi s tím bude pomáhat. Ta myšlenka ho zaujala na první dobrou a dokázal pro ni doslova nadchnout i mě.

Svůj slib... splnil a je schopný mě vždy a ve všem ohledně plenek plně zastoupit.

Na začátku... než jsem získala větší jistotu a zajela si svůj systém, se snažil pomáhat mnohem víc a teď už tak nějak stojí v pozadí a ruku k dílu přiloží jen, když je to potřeba.

Časem... už trochu ztratil pojem o tom, co se jak dělá, kam se co strká, čím se co zapíná apod., ale novosklad i plenku narovno pořád poskládá bravurně a když ho požádám, pomůže mi vždy, pokakané plenky zapere, prádlo pověsí, dítě přebalí, s ničím nemá problém, jen kompletovat kalhotovky po něm nemůžu chtít :-).

Reakce okolí... na to, že chceme používat látkové plenky, byly různé, z převážné většiny ale bohužel spíš negativní ve smyslu „jsi blázen, tolik práce, proč to chceš dělat? ty nejsi normální! já bych do toho nešla, nemám na to čas“ apod. Nejvíc mě asi zklamaly tyto reakce od nejbližší rodiny, i když jsem to od nich vlastně tak trochu čekala.

Kdo překvapil... byl můj táta, který tím byl spíš příjemně překvapen. Musím říct, že ti, kdo se k tomu stavěli negativně od začátku, svůj postoj až dodnes neopustili, ale já jsem klidně pro okolí za exota, neřeším to a spíš mě to nějakým takovým zvláštním způsobem těší, že jsem v něčem jiná než ostatní, že nejdu s davem :-). Zvláštní sortou lidí, co se reakcí okolí týká, jsou ti, kteří nám to sice odkývali a ocenili, že do toho jdeme, ale myslí si o tom nejspíš svoje. Jak jinak si pak vysvětlit, že od některých z nich stále dostáváme při různých příležitostech balíky jednorázových plen. Celé je to vlastně takový malý sociální průzkum a je zajímavé sledovat, jak se k tomu lidé staví :-).

Loni v létě... jsme úspěšně odplenkovali syna Vojtíška cca ve dvou letech, pak si dali trošku odpočinkovou pauzičku a teď už osmý měsíc látkujeme dcerku Magdalenku.

Díky tomu... že je druhé dítě jiného pohlaví, se teď mohu bez výčitek svědomí zase vyžívat v nakupovaní nových plenek a svrchňáčků, tentokrát s holčičími vzory. Ač jsem to ze začátku neplánovala, nakonec mám v plenkách docela slušný obnos peněz, ale pořád doufám, že až je nebudeme potřebovat, převážnou většinu prodám dál.

Bydlíme... s mými rodiči v rodinném domě na vesnici a máme možnost sušit prádlo na zahrádce, takže v létě plenky krásně voní čerstvým vzduchem a sluníčkem, to s jednorázovkou nezažijete.

Zahradní sušák... plný sněhobílých plenek je pro mě poezií všedního dne, jsem na něj vždy, možná trochu iracionálně, tak nějak hrdá a těším se po zimě na první jarní sluníčko, kdy už budu moci konečně plenky vystrčit ven.

Zimní sušení... nám ze začátku dělalo problémy.

Sušičku... nemáme a v našem 2+1 ji opravdu není při nejlepší vůli kam dát, takže jsem první zimu měla postavený sušák u topení v obýváku. Nejen, že se nejednalo o moc estetickou záležitost, ale navíc nám zvýšená vlhkost v bytě způsobovala plíseň na stěnách. Vše jsme nakonec vyřešili pořízením sušáku na strop do koupelny a teď už sušíme bez problému.

Arzenál plenek... mám docela široký. Doma používám převážně čtvercovky s vkládačkou, na cesty mám celkem slušný výběr kalhotovek, SIO a i nějaké AIO plínky a na noc dostatečné množství tvarovaných nebo vícevrstvých plen (na později mám po synovi schované i větší savce).

Na plenky používám... přes den s oblibou PUL kalhotky a na noc vlňáčky. Flísové mi nějak k srdci nepřirostly a ačkoli je mám, nepoužívám je moc často, ale třeba to ještě přijde. Podle potřeby pak různě kombinuji a vždy použiji, co se mi zrovna hodí do krámu.

Látkuji ráda... baví mě to a nemám s tím problém.

Jediná věc... která mi ale vadí, jsou argumenty některých látkujících maminek na sociálních sítích, které chtějí přesvědčit k látkování další maminky tím, že jim tak trochu mažou med kolem pusy. Tvrdí, že zapírání, věšení, sbírání a skládání plenek nezabere téměř žádný čas (mně tedy tohle všechno dohromady, hlavně skládání, zabere času celkem dost, řekněme tak dvě hodiny týdně), že separačky spláchnete rovnou do záchodu a nebudete si muset špinit ruce (všichni víme, jak to je, že ano?), že nebudou honit v supermarketu jednorázové plenky v akci (upřímně, kolikrát to jednorázující maminky musí za plenkové období udělat? Nakoupí-li dost velkou zásobu plen dopředu, není s tím vůbec problém a nákup plenek hravě spojí s velkým nákupem pro rodinu, který stejně musejí udělat). Takové malé nevinné zkreslování reality může pak mít za následek to, že někdo látkování po pár dnech či týdnech zbytečně vzdá. Kdyby maminky, které látkování zvažují, věděly hned na začátku čistou pravdu, třeba by se na ni lépe připravily.

Látkování mi dalo... i nové přátele a nové možnosti a já jsem se v poslední době přesunula do vyššího levelu, tedy ke sdílení toho, co o látkování vím a co můžu nabídnout ostatním. Přes nejmenovanou sociální síť jsem se seznámila s kamarádkou, se kterou jsme společně uspořádaly látkovací seminář v mateřském centru v našem okresním městě.

Nečekaly jsme... od toho mnoho, ale účast byla poměrně velká a z celé besedy jsme měly příjemný pocit z dobře odvedené práce.

Seminář... plánujeme ještě zopakovat a doufáme, že i látkovací manuál, který jsme za tímto účelem společně sepsaly a rozesíláme jej účastnicím, bude mít pro budoucí látkovačky dobré využití.

Musím se přiznat... že ačkoli jsem látkující maminka, nejsem až tak úplně ortodoxní a nebráním se použití jednorázovky, vyžaduje-li to situace.

Neperu plíny... v potoce v lese, ani si netahám na zádech z dovolené krosnu plnou špinavých plen.

Jednorázovky používáme... na cesty delší než jeden den, vyjma letních pobytů u manželovy babičky, kde mám možnost prát a byl by hřích nevyužít možnosti pověsit vyprané plenky na letní sluníčko na zahradu.

U syna... jsem jednorázovky používala ke konci na noc, protože látkovka pak už bohužel každé ráno šíleně zapáchala a přebalovat ho během noci, na to jsem tedy nervy neměla. Nicméně i při výběru jednorázovek dbám na to, aby byly pokud možno co nejméně škodlivé pro dítě i přírodu.

O Petře

Ráda čte, poslouchá hudbu, hlavně českou, a sleduje filmy a učila se a používat jazyky (angličtina, němčina, trošku kdysi ruština a úplně maličko francouzština), ale na mateřské jí na to nezbývá čas. Na dobrý film si s manželem ale čas najít snaží, alespoň v televizi, jelikož kino je momentálně pasé. Nemá teď, bohužel, moc vlastních koníčků, ale v létě se snaží vypěstovat něco na zahrádce a během roku zpracovat to, co zahrada a zahrádka dá. Docela ráda peče a vaří a na mateřské objevila kouzlo háčkování, tak teď tak trochu ironicky říká, že je to v současné době jediná práce, která je za ní vidět, protože, co uvaří, to se zakrátko sní, a co uklidí, je za pět minut k nepoznání :-), Ráda cvičí aqua-aerobic a naštěstí s tím konečně zase po roce a půl mohla začít. Co nesnáší, jsou pravopisné hrubky, na to je trošku úchylná. Ráda se učí a dozvídá nové věci. Většinou se snaží zjistit si o všem co nejvíce informací, než do toho jde, což člověka někdy docela dost zdržuje, takže tím štve i sama sebe. Na druhou stranu, když se do něčeho pustí, snaží se to dotáhnout do konce. Je narozená ve znamení panny a je realista a tak trochu puntičkář a možná až hnidopich, co bazíruje na detailech. Většinou si raději věci udělá sama, než by se spoléhala na druhé, pokud nemá záruku, že má 100% spolehlivého partnera. Nerada podstupuje riziko a má ráda jistotu. Je hodně nerozhodná a když už jednu možnost zvolí, často je jí líto té druhé, nevyužité možnosti a přemýšlí, co by bylo, kdyby byla volila jinak. Je nejproduktivnější, když je v časovém presu, což je sice trochu stresující, ale neumí to jinak :-).