Vznikem republiky v roce 1918 nastává zlatá éra rozvoje letectví v celém Československu a severovýchodně u Prahy začal vznikat největší leteckému regionu ve střední Evropě. Výhodná pozice Vysočansko-letňanských plání nedaleko hlavního města dala postupně vzniknout třem letištím nedaleko od sebe. V pozdější době by se daly označit jako vojensko-tovární letištní komplex Letňany, tovární letiště koncernu Škoda – Avia Čakovice a vojensko-civilní mezinárodní letiště ve Kbelích, které vzniklo v roce 1918. To po šesti letech neustálého rozvoje již kapacitně nestačilo vojenské, tovární, zkušební a zároveň mezinárodní civilní letecké dopravě a dalo tak vzniknout v roce 1924 dalšímu letišti v Letňanech.

V Československu vlastně fungovaly tři základní letecké továrny: Avia - která koperovala s automobilkou Škoda, dále továrna Aero a továrna Letov (v podstatě státní podnika).

Ale fungovala i řada dalších výrobců - nějaké letadlo občas vyrobila nějaká jiná firma - nebo nadšenec, soukromník. Ovšem poněkud ve stínu tří výše zmíněných značek byl ještě jeden nikoliv bezvýznamný výrobce letatel. Letecká kinstrukční kancelář klíčového strojírenského podniku ČKD - projektovala letadla pod názvem "Praga", lze předpokládat že ve spolupráci se stejnojmenou automobilkou.

Pro letadla značky Praga byla typická koncepce hornoplošníku ´.

 

Z mnohých kontrukcí lze například letoun Praga 114 "Baby

Praga E 114 Air Baby

Z řádky jednomotirových letounů se poněkud vyčleňoval dvoumotorový stroj Praga E 210. Motory byly navíc použity jako tlačné, tedy s vrtulí směřující k zádi. 

 

 Praga E 210

V případěletounu "Praga E-210" se tedy jenalo o konstrukci velmi progrsivní - přestože nebyl realizován sklápěcí podvozek - nicméně i pevný kapkovitě kapotovaný podvozek lze považovat za velmi vydařený.

Jako pohon bylpoužit motor výrobce leteckých Walter - 2x řadový čtyřválec "Walter minor". Výhodná hmotnost byla dosažena použitím magnesiových a hliníkových slitin - podobně jako u motorů Rols - Royce. Dvakrát zalomený hřídel z chromniklové ovceli. Rozvod OHV disponoval v každé hlavě sacím a výfukoým ventilem, které byly ovládány vačkovým hřídelem v klikové skříni.