Nějak nám ten čas utíká, což si člověk uvědomí třeba při prohlížení fotografií, nebo třeba tím, že mu

dospívají děti, které byly přece ještě včera malé :-)).

V sobotu jsme převáděli stádo  na letní pastviny, dvě loňská hříbata už mají nové majitele, hřebeček

od Omahy zůstal doma, přece jen už (jako roční hřebec)mezi kobylkami být přes léto nemůže. No 

a mě došlo, že Omaze letos bude už 16 , Faladě 22 a Vesně 32 let. Jsou to naše první kobyly, se 

kterými jsme začínali. Faladě byly dva roky, když jsem ji dostala. Zkažená, šklebivá, kopavá 

"potvora", na které si lidé zvyšovali sebevědomí tím, že ji např. píchali vidlemi přes mříže. Víc radši 

psát nebudu.Pravda je, že šklebení jí zůstalo, kdo ji nezná bojí se. Je tak trochu "svá", ale mě to

naprosto vyhovuje. Doufám, že to spolu ještě nějaký den potáhneme. 

A ještě k dětem, včera dcera obhájila maturitní práci, přerostla mě a je dospělá, druhá je sice menší, 

ale letos jí bude 25. No a pro mě jsou to pořád "malé" holky.

                                                      Dcera se svojí Vesnou ( letos v zimě)

                                           Omaha

                                        Falada