Ne, že bych byla pověrčivá, ale černé kočky přes cestu mě úplně do klidu nehážou, v pátek 13. jsem v pohodě, jen když o něm nevím a když vidím kominíka, jsem schopna lapat dětem knoflík na gumě u punčocháčů.
A nejinak to mám s pokakáním od Velikonočního beránka. Tradice se v naší rodině od malička držela, ženy a děvčata na Velikonoce vždy dostaly něco nového na sebe a vždy to bylo něco šitého, pleteného, zkrátka ručně vyrobeného.
Pátrala po původu svátku a nalezla na internetu tyto informace:
"Když se totiž židé chystali utéci z Egypta, tak dostali pokyn, aby podřízli beránka a jeho krví označili své domy, aby je Hospodin poznal. Na počest této události potom židé vždy o Velikonocích v chrámu podřízli beránka. Pomocníci zezadu drželi živého beránka, kněz mu podříznul hrdlo a krev vypustil na obětní oltář. A chudák beránek ty pomocníky bolestí vždy pokakal, proto si potom museli vzít na sebe čisté oblečení. "
Druhý, mnohem hezčí výklad je ten, že obdarovávání mělo být výrazem radosti nad Ježíšovým vzkříšením.
Ať je to pravda nebo ne, pomoc je jednoduchá!
- Kliknete
- Objednáte
- Pošlete míry
- Zaplatíte
- Zdobíte svět!
Veškeré objednávky zaplacené do konce tohoto týdne budou s jistotou odeslány do středy 16. 4.
