Odmalička, vždycky, když jsem ráno stála před otevřenou skříní, byl nutkavým kritériem výběru „co dnes na sebe“ pocit, abych byla oblečená tak nějak v souladu se svojí náladou, abych se cítila dobře oblečená nejen podle pravidel společenských a faktických (zima, teplo, prší), ale i podle nějakého neurčitého vnitřního nastavení. Tím jsem se řídila i při nákupu či vytváření a přetváření svého oděvu.

Ovšem tak jednoduché, že např. mám Slunce v Kozorohu, tak budu nosit jen „kozorožskou“ módu, to zase není.

To, co si skutečně oblečeme na sebe, to řídí umístění Marse. Ten si to ovšem „nevymyslí“ sám, ale z ingrediencí, které mu poskytnou osobní planety (ovlivněné společenskými a transsaturnskými planetami) „uvaří“ Mars výsledný pokrm, výslednou „módní“ kreaci, ve které nakonec skutečně vyrazíme do ulic. A kritériem konečného marsovského výběru jsou marsovské kvality – na co máme odvahu. Všimněte si, jak se v módní branži ujal pojem „outfit“, výzbroj. Je to naše marsovská výzbroj, co si oblékáme na sebe.

Asi každá máme tajný imaginární šuplíček krásných šatů, které se nám moc a moc líbí, ale které bychom měly odvahu vzí na sebe jen ve svých snech a představách (Neptun). Zde má hlavní slovo Venuše. Venuše určuje, co se nám líbí, bez ohledu na další okolnosti. V čem se cítíme dobře, bezpečně a „útulně“, to našim neuvědomnělým pocitům zase našeptává Luna.

Oděv má ale více funkcí, nejen ochranu před „povětrnostními vlivy“ a aby se nám líbil a cítili se v něm příjemně. Zajišťuje i velkou část komunikace – a zde má své slovo Merkur. Merkur nám rozpustí vlasy či nonšalantně přehodí šálku přes společenskými pravidly žádaný upjatý oděv a lišácky uvolní první zábrany v rozhovoru.

A Slunce celou oděvní kombinaci jednotně „zastřeší“, postará se o to, aby náš celkový vzhled měl jakési ucelené vyznění. (Což neznamená, že nemůže být „každý pes jiná ves“. Některému Slunci, třeba Lvu, Blížencům, to tak může někdy vyhovovat.)

Své slovo mají samozřejmě i všechny ostatní planety, svými aspekty na osobní planety „přísně“ individuálně „dochutí a okoření“ výslednou kreaci.

Všichni známe, že se nám během života mění vkus. Máme nějaké „základní nastavení“, to se časem porůznu modifikuje, proměňuje. Analogie je v astrologii tato: Horokop zrození je vlastně fotka, momentka postavení planet v okamžiku narození neboli náš základní potenciál. Planety se ale nezastaví a putují dál a v průběhu tohoto dalšího pohybu mnohokrát „zavadí“ o místo, které zaujímaly právě na základní fotce (tranzity, progrese atd). Tím rozezní jedinečný tón, my ho „uslyšíme“, když si najednou uvědomíme, že např. co jsme dříve tak rády nosily, už dlouho odpočívá v šatníku apod.