Pastelkovníky jsem do svého sortimentu zařadila přibližně před rokem a půl, kdy mě oslovila zákaznice, že by jich pár nutně potřebovala. Ráda maluje, kreslí a své pastelky už neměla kam dávat. Sama přišla s tím, že by ráda pouzdra rolovací, protože jsou skladná. A měla pravdu.

Do té doby jsem se do pastelkáčků aktivně nepouštěla, protože na ně nezbývalo moc času. Po prvních prototypech jsem se do nich zamilovala! Pastelkovníky jsou barvy. Hodně barev!

Pojďte se se mnou na chvilku podívat do procesu, jak takový malý pomocník vzniká.

První věc je, vybrat vhodné látky. Jak jsem se zmínila výše, chce to barvy. Na jeden kousek vybírám látky dvě, obě aby byly sladěné, neb vidíme jak vnější, tak vnitřní stranu. Narozdíl například od podšívek, kde nám stačí jednobarevné látky, tady musíme koukat na to, aby se nám pěkně doplňovaly.

Táákže výběr. Stojím před policemi s látkami a moje první věta vždycky zní, ano VŽDYCKY: "nemám z čeho šít".

Po uklidnění, že přeci jen něco vyberu, něco vyberu :-). Třeba toto:

Tentokrát výběr padl na decentnější kombinaci nádherné rudé látky se zlatými motýlky a béžové látky ulitkové.

A jedeme přípravy. Když nějakou dobu pastelkovníky nešiji, příprava je o něco dělší. Nikdy si nikam nestihnu poznamenat rozměry. Takže hledám starší kousky a přeměřuji. Motýlkový bude na 24 pastelek a po urputném pátrání jsem se k mírám dostala. Nastříhám látky, výztuhy a šňůrky na zavazování a můžeme pokračovat.

Následuje krok, který pracovně nazývám: "Co si k tomu dneska pustím za film" aneb přišívání chlívečků. Čím více chlívečků, tím delší film. A jede se: guma - umístit na značku - vsunout tužku - přichytit - přišít (nezapomínat na ponechání dlouhých konců nití) - guma - umístit na značku - vsunout tužku - přichytit - přišít...

A opět počítám, kolik jich je. I několikrát.

Největší legrace začíná právě teď. Ale předtím pár slov k těm dlouhým koncům. Nemám ráda, když někde trčí nitě. Sedím s kamarádkou na kafi, kouká jí nit z rukávu a okamžitě ji trhám. Takže ne, ty dlouhé konce jen tak neodstřihnu, protože by koukal alespoň 1 mm a to nejde, přes to vlak nejede. Beru tedy nůžtičky, kterými se sestříhám nitím konečky, beru velkou jehlu s velkým ouškem a jednu nit po druhé zatahuji do rubu.

Většinou šiji několik pastelkovníků najednou a tuto činnost si beru k dalším a dalším filmům. Poslední várka byla 10 kusů, po 48 nitích.

Na rubu mi poté vznikne parádní anarchistická změť...

... kterou zpacifikuji díky pečlivému systému uzlíkování a konečnému odstřižení...

A je téměř hotovo. Ještě ušít šňůrky na zavazování a sesadit díly...

... přišít všechno k sobě tak jak má a...

... voila! Motýlkový je na světě :-).

Mám hotovo :-)

Pastelkovníky jsou jedním z mých nejoblíbenějších výrobků, které dělám. Mohu na ně vybrat obrovskou škálu pestrobarevných látek, kombinovat, měnit kombinace, rušit kombinace :-). Tohle je pro mě relax od začátku do konce, až po radost, že se zákazníkům líbí a že najdou uplatnění u nejedné kreativní bytosti.

Mějte krásné dny!

V.