V klubu Podpořme své prodeje soutěžíme každý měsíc na vybrané téma, tentokrát to bylo : MRZNE AŽ PRAŠTÍ.

Mráz (mrazivé počasí) je stav, kdy teploty klesnou pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), tedy pod bod mrazu. Za těchto teplot voda mění své skupenství z kapalného na pevné, čili tuhne, zamrzá. A právě to způsobuje zásadní změny.Dešťové srážky jsou za mrazivého počasí nahrazeny sněhovými a voda se při doteku s pevnými a promrzlými povrchy mění v led (rostou ledové krystaly). Výskyt mrazu se liší geograficky, například při zemském povrchu se mráz vyskytuje v polárních oblastech a vysokých nadmořských výškách celoročně, v mírném klimatickém pásu (tedy i u nás) pouze v chladnějším ročním období. To se však může protáhnout až do května, ne náhodou mají zahradníci zažitu „mantru“ (pranostiku) o ledových mužích (polovina května). Na severní polokouli mrzne v zimních měsících stejně jako na jižní, akorát opačně. Když je u nás léto, mrzne v mírném klimatickém pásu jižní polokoule. V subtropech mrzne a sněží jen výjimečně, byť se zde teploty v zimě též významně snižují, v tropech pak vůbec, tedy s výjimkou velehor. Více také mrzne ve vnitrozemí (kontinentalita) než při pobřežích a nebo na moři (oceánské klima). Mnohé organismy přitom mráz vyloženě nesnášejí, většina mikroorganismů jej však v určité míře snese, jiné jsou mu přímo přizpůsobeny (psychrofily, kryofyty). Extrémně nízkými teplotami (pod cca –180 °C) se pak zabývá takzvaná kryogenika.

Mráz má schopnost zastavovat či alespoň zpomalovat rozkladné (a vůbec biologické) procesy. Nakonec tohoto faktu využíváme při zamrazování potravin či různých látek obsahujících vodu a mnohé rostliny se na tuto dobu připraví puštěním (opadem) svého listí, které by je v zimě připravilo o drahocennou vodu. Pokud rostliny listy nepouštějí, jsou obvykle tuhé, s voskovitým povrchem a schopností vodu zadržovat.

Vynikajícím tepelným izolantem je pro případ mrazů sníh (vodní kapky obsažené v mracích zmrznou a snášejí se k zemi jako sněhové vločky). Obzvláště měkký a křehký sníh tvoří dokonalý půdní kryt, který chrání kořeny a krčky rostlin, cibule cibulovin, hlízy apod. Teplota půdy pod sněhovou pokrývkou neklesá pod bod mrazu, i když je teplota okolního vzduchu o řád nižší. Vynikající vlastnosti pak má i tající sníh, zásobuje totiž rostliny vláhou, která jim předtím chyběla. Nesmí však být střídán silnějšími mrazy, kdy vzniká na povrchu půdy a trávníků ledový příkrov.

Pokud trvá mrazivé počasí déle, je zásadní rozdíl mezi tím, zda je zahrada pokryta sněhovou pokrývku a nebo je sucho. Ano, i zimy byly poslední roky dosti suché a sněhu jsem mnoho neviděli. Letos je sníh poslední týden dosti výjimkou i v nižších polohách, ale uvidíme, jak dlouho vůbec vydrží. Pokud pak teploty klesnou dlouhodoběji hluboko pod bod mrazu, představuje to pro zahradu mnohá rizika. Krátkodobě velmi nízké teploty nejsou tak nebezpečné jako dlouhodobější mrazy. Pokud je pak opravdu velký mráz náhlý a v nejméně vhodné době, například kdy již rostliny začínají rašit, může to v dané sezóně představovat nejen nulovou úrodu, ale také nevratné poškození některých rostlin včetně dřevin. Ovšem i v zimě, kdy mrazivé počasí očekáváme, může mráz napáchat mnoho škod, nejen v předjaří a brzy zjara.

                                                                                              PALETKA PRO TVOŘENÍ

na výrobku jsou povinné alespoň dva odstíny z nabízených barev- červená, hnědá, světle hnědá, bílá, šedá nebo stříbrná

pozadí výrobku na hl. fotografii musí být v barvách paletky

Posuďte sami, jak se nám naše soutěžní výrobky povedly a oceňte svými hlasy ty nejlepší z nich.

                                                                                      Hlasovat můžete do 19. 2. 2025