Představte si krásné ráno, svatebčané se sjíždějí z celé republiky, pozváno je cca 50 hostů.. Svítí sluníčko, nevěsta se češe a obléká, strýčkové na zahradě popíjejí slivovičku a pijí kávičku, prostě klasický předsvatební ruch v rodinném domku. Na obřad ženicha s nevěstou má odvézt kočár s koňmi, je objednán na osmou před dům. Jenže ani kolem deváté nikde nikdo. Svatebčané začínají být nervózní, ženich si dává prvního panáka, nevěsta taky. Vše je připraveno, ale kočí nebere telefon a nikde z dálky není slyšet klapot kopyt. Nervozita narůstá. Místo, aby se tedy na odvoz koňmo vykašlali a odjeli autem, s téměř histerií v hlase se vymýšlí, co budou dělat. Prostě tohle řešení nikoho nenapadlo, holt svatba :)

Těsně před desátou, kdy se má vyjíždět, přeci jen na rohu ulice klapnou kopyta o asfalt. Kočí si ještě zapíná knoflíčky u košile a tu zastrkává do hodně pomačkaného sáčka. Velmi se omlouvá, že byl ještě ráno na poli a tam si teprve uvědomil, že přeci jede na tu svatbu! Rychle doběhl pro koně do stáje, hodil na ně postroje a upalovali. Kočár špinavý, koně nevyhřebelcovaní a bujní, protože se ráno neproběhli v ohradě. To ale ještě nebylo to nejhorší.

Ženich pomůže nevěstě do kočáru, naskočí za ní, vyhubují kočímu a jede se. Ostatní vlezou do aut a pomalu jedou za nimi. Z auta není příliš vidět, co se děje v kočáře, ale tak divně tam budoucí novomanželé mávají rukama a ošívají se...

Svatebčané před zámečkem, kde se koná obřad, vystupují. Ženich pomáhá nevěstě z kočáru a ta si rukou utírá slzy. Všichni se diví a ptají se, co se stalo. Je jim odpovězeno:

"Kočí na svatbu zapomněl, tak dal koním večer předtím oves. Koně se ráno ani neproběhli, takže celou cestu k zámečku neskutečně prděli!! Nehledě na kousky čehosi, co na nás z nich padalo celou cestu sem a my se museli navzájem čistit, odhánět mouchy, jednou rukou si držet nos a nevěsta že pláče? To je smíchy!" :)