Motto- "Inu,všichni děláme,co umíme,takže to musí být dobré...a pokud to není dobré,stejně to musí stačit" (S.K.Neumann)

Představení....

Jmenuju se Eva, jsem narozena v srpnu a tak nějak spontánně jsem vzala E a znamení a vznikla Elvice (sice nevím,zda to byla šťastná volba, ale co už teď :o).

Narodila jsem se v Uh.Hradišti, po čase jsme se zabydleli ve Zlíně, na který nedám dopustit.

Jsem naplavenina v Ostravě (kde jsem se přestěhovala za mužem horníkem) a bohužel už tady zůstala.

Jsem hodně let šťastně rozvedená, státu jsem dala k dispozici dva daňové poplatníky, věk střední (jedu páté gumy), jedna vnučka, jeden kocour....

Mám ráda...

Míšu Oldfielda (úžasná muzika),  Murphyho zákony (ty platí dokonale),  Zdenu Frýbovou (naprosto se s ní ztotožňuji),  Járu Cimrmana (miluju něžný humor pánů Svěráka a Smoljaka),  recesi (ne každý ji ale chápe) a olivy (černé víc).

Taky ještě kytky, moře, slunce a zimu upřímně nenávidím...Kam to ten Praotec Čech zakotvil-ach jo....

(další hudba- tak třebas..... JMJarre, Sade, Seal,Moby, Va Buddha bar, Pink Floyd, Tiesto, GoldFrapp, R.E.M., při úklidu The Doors....ale to bych pokračovala na dlouho. Nechci nudit,  i tak to asi bude delší čtení,  jak se znám.)

Nemám ráda...

Nesnáším bezohlednost a sobectví, sprostotu, nadřazenost....

Bezmocný vztek cítím za týrání dětí, starých lidí a zvířat....

Bezmocnost nad tím, co za zlodějský ksindl nám vládne....

Když sním....

Toužím vidět spoustu krajin po světě, Karibské ostrovy, africkou savanu, Velký korálový útes, Madagaskar, Victoriiny vodopády, Deštný prales...........a tak můžu pokračovat.  Jenže je to bohužel jen sen .

Tvoření...

Jako většina od malička pořád něco. Prababička šila a vyšívala slovácké kroje, babička překrásně vyšívala (a měla se mnou neskutečnou trpělivost) a snad jsem ani nechodila do školy a uměla  držet háček i jehlice. Akorát jsem neuměla začínat, čímž jsem rozčilovala mamku, když jsem ji stále dokola otravovala, ať mi začne první řadu, že pletu svetr pro medvěda ( ten medvěd byl červeno-bílý pes a říkala jsem mu Otylka a nadevše jej milovala. Vydržel až do doby, než si ho vzala do parády dcerka...)

Mamka uměla snad všechno-pletla, vyšívala, šila, háčkovala, zlaté ruce a zlaté srdce.Chybí mi,  ikdyž jsem už velká holka.

Celkově mi snad jdou veškeré ruční práce tak nějak samy od sebe  (jen na paličkování jsem se nedostala,  přestože paličky doma jsou-nějak pořád není čas).  Učím se metodou pokus-omyl.

Taky jsem dřív dost kreslila – nejraději tužkou. Chtěla jsem dělat UMPrum nebo keramickou průmyslovku, ale nebylo mi dopřáno. Takže jsem ve všem samouk- když něco nevím,  ptám se nebo vezmu chytrou knížku..

8 let jsem se věnovala jako hlavní činnosti pletením oděvů, vymýšlela jsem modely a takový vrchol byly pletené  (s háčkováním)  svatební šaty. Bohužel invaze vietnamského zboží, rostoucí nezaměstnanost a neustálé zvedání cen materiálu plus soc. a zdrav. pojištění mě donutilo živnost ukončit.

Ke korálkům jsem se dobrala náhodou,  první pokus byla myš na klíče,  pak kuličky,  pak jsem někde viděla drátky,  pak kameny a cín (jak to sakra dělají....). Pak kurz Tiffany, to jsem hrozně chtěla dělat vitráže – tak snad se k tomu ještě dostanu. Pak jsem chtěla kurz na vinutky a to jsem si řekla dost ...neumíš pořádně jedno a skáčeš ke druhému.  A tak jsem zůstala u korálků, drátků a cínu.

Nekopíruju,  jenže díky tomu,  kolik lidí se těmto činnostem věnuje,  velmi pravděpodobně budu mít s někým určitou podobnost. To bych vlastně nemohla dělat nic,  protože vždy se někde s někým potkám aspoň náznakem ve stylu tvorby.  Nedokážu pořádně okopírovat ani sama sebe.

Objednávky....

Asi to hlídá někdo „nahoře“,  protože vždy,  když mám krizi, že si raději budu číst, než něco kutit, že to není dost dobré, nějaká objednávka přijde. A když si pak i přečtu o tom, jak se šperk líbí, nakopne mě to zase dál.

Ani nevíte,  jak obrovskou,  hřejivou radost mám z Vašich krásných ohlasů.....

Máte-li přání,  ráda vyhovím- tedy co se týče šperků .

Tvořím v nekuřáckém prostředí, vyskytují se tu pouze běžné alergeny (jako prach, kočičí alergeny, parlament ČR).

Co bych si přála...

Abych našla své spokojené zákazníky.

Abych měla stále radost z tvoření.

Abych se vypracovala tak, že budu mít jednou 100% pocit spokojenosti s tím, co vytvořím.

A ještě pár jiných, trochu tajných věcí (miliony na kontě to nejsou).

Do budoucna...

Jestli se mi tam někde "nahoře" sčítají moje plusy a mínusy,  jednou bych chtěla skončit aspoň na nule.

Snad u tvoření vydržím (něco kutit budu určitě,  jinak mě svrbí ruce) a jestli se za rok podívám zpětně a uvidím posun v tvorbě, bude to fajn.

Snad si najdu své místo i tady na Fleru mezi těmi tisíci šikovnými lidmi...

A snad taky jednou vyberou nominaci, kde své místo našlo i něco mého...

Poděkování...

Vám všem, kteří jste dočetli až sem za trpělivost...

Vám všem, kteří máte důvěru a nosíte moje šperky, tvořené s radostí a láskou...

Vám všem, kteří si najdete cestu do mého virtuálního krámku....

Poděkování za to,že jsem zde mohla potkat několik milých lidí,  jmenovitě aspoň  SH-šperky (krásné, propracované drátky) a Ghendess (krásné tašky,  jejichž majitelkou jsem také)....

Děkuji za pozornost čas strávený tímto čtením....

Eva