Příhoda z minulého týdne mě nutí napsat tento blog a přispět tak k informovanosti ohledně mláďat z volné přírody...

Co se vlastně stalo? Na první pohled vlastně nic tak hrozného-hodní chataři v dobré víře sebrali dle nich opuštěné srnčátko a teprve pak začali obvolávat záchranné stanice a snažili se najít mu domov. Realita je ale úplně jiná, zdrcující a pro ono mládě tím skončila jakákoli naděje na přirozený život v přírodě. Jednalo se o zcela zdravého samce, jež pouze čekal na svoji matku-bohužel ji hlasitě volal, což je naprosto normální. Nedovolal se bohužel maminy, ale záchrany chtivých chatařů, kteří jej vzali na svoji zahradu a tím bylo dílo zkázy dokonáno. Pokud se totiž mláděte srny, nebo zajíce byť jen lehce dotknete, nelze jej již matce vrátit, protože "zamořené" lidským pachem je už nepřijme.

Přes pražskou záchrannou stanici, kam se chataři dovolali, se mládě dostalo k nám, stejně jako loni "náš" už nyní roční srnec Fuffy. Měli jsme to k nim necelých 10km, tak nezbylo než pro "sirotka" dojet a řešit, co s ním bude dál. Vzhledem k tomu, že již jednoho srnce ve stanici máme a není v našich finančních možnostech nechat si druhého. Jeden výběh obývat nemohou, protože by se vzájemně zabili a dalších 40 tisíc na druhý výběh opravdu nemáme, bylo jasné, že u nás zůstat nemůže. Začal tedy kolotoč obvolávání jiných stanic a žebrání, kde by se ho byl někdo ochoten ujmout. To už ale není tak důležité. Jen je třeba podotknout, že se z takového maličkého, roztomilého srnčátka za rok stane, pokud přežije, statný a velmi nebezpečný tvor, vážící okolo 70Kg, schopný zabít člověka. Samci srnců jsou totiž v dospělosti, především v období říje skutečně velmi agresivní k svému okolí, včetně svého náhradního rodiče-ošetřovatele. Nemluvě o tom, že život srnce v zajetí-krmení, výběh, veterina stojí okolo 40ti tisíc ročně!!!!!

Srnec odchovaný člověkem postrádá přirozenou plachost a není jej již možné nikdy vrátit zpět do přírody. Jeho vyhlídky jsou tedy takové: 

1) život ve výběhu některé záchranné stanice-nikde je ovšem z výše popsaných důvodů nechtějí.

2) utracení

3) nějakou dobu život v některé stanici, pak přemístění do obory, kde je jen otázkou času, kdy je zvíře zastřeleno pro finanční zisk majitele obory.

Odchovat srnče na umělé výživě je velmi časově náročné-kojení každé 2 hodiny i v noci-umělá strava je nepřirozená, proto je nutné krmit často a po velmi malých dávkách. I při nejvyšší péči přežívá náhradní odchov jen velmi malé procento mláďat. Často se dostaví průjmy, dehydratace, křeče a následný úhyn. U zajíců je procento úspěšně uměle odchovaných mláďat ještě mnohem nižší-cca 2procenta přijatých zajíčat!!! Přechod z mléka na umělou stravu je další kámen úrazu-mláďata neumějí trávit vlákninu a mnoho z nich zemře právě v období přechodu. Zajíčata konkrétně nezbytně potřebují požírat trus vlastní matky, který obsahuje potřebné bakterie a natrávenou vlákninu. Podobně náročný je i odchov malých divočáků-rovněž jsme si jej vyzkoušeli a vím, co to obnáší. Pokud bychom neměli našeho ZLATÉHO veterináře, který si za péči o zvířata z volné přírody nic nepočítá, stálo by léčení naší samičky divočáka a srnčete přibližně 50tisíc! Na srnce v období průjmu a křečí, které se samozřejmě dostavily k nám jezdil 3 x denně 2 měsíce!

Proto vás prosím, nesahejte na tato mláďata, pokud se s nimi ve volné přírodě setkáte !!!!!! 99% z nich vůbec není opuštěných!!! Matka srna navštěvuje své mládě 2X DENNĚ!!! Jinak mládě leží, nebo chodí okolo pelíšku a mámu volá. Máma zaječice pouz 1x denně. U divočáků se sice mládě má držet matky, ale tato prasátka jsou velmi čilá a aktivní a mohou se stratit. Matka se pro ně ale téměř vždy, když jí hlasitě volají VRÁTÍ!!! 

Naopak mláďata veverek, které se pohybují po zemi vaši pomoc potřebují, matka se k nim na zem, pokud vypadnou z hnízda nevrátí téměř nikdy.  U šelem-kuny,lasičky,lišky apod je nutné volat , než se mláďěte dotknete záchrannou stanici, kde posoudí konkrétní situaci a rozhodnou co dělat. Stejně tak u ptáků se nutně nemusí jednat o opuštěné mládě, ale může, proto nejprve volejte odborníky, než na ptáče sáhntete. Telefoní čísla záchranných stanic najdete na internetu pod Českým svazem ochránců přírody. Do telefonu si uložte prosím mé telefoní číslo...604660916, ráda vám v takové situaci poradím a nasměruji vás na nejbližší záchrannou stanici. V případě veverčete přijedu co nejdříve a mládě si převezmu. 

Děkuji všem, kteří si tento blog přečtou a doufám, že se mi jeho napsáním podaří zachránit alespoň pár mláďat od zbytečného a velmi finančně nákladného života v zajetí....

Když jsme výše zmíněné srnče odváželi z chatové osady, viděli jsme jeho matku, jak jej zoufale hledá. Mládě dnes v záchranné stanici, kam jsme je v pátek předali zemřelo, nezvládlo přechod z mateřského mléka na umělou stravu. Je mi z toho strašně smutno, protože bylo zcela zdravé, silné a lidskou pomoc vůbec nepotřebovalo. Vím, že pracovníci stanice udělali co mohli, bojovali o jeho život, stejně, jako já bojuji o každé veverčátko, které se ke mě dostane. Také neuspěji vždy, i když už mám celkem dost zkušeností. Nemůžeme a nedokážeme zachránit všechna mláďata, ale tato smrt byla úplně zbytečná a to bolí dvojnásobně... Vaše Veverka