Nekonečný příběh začíná...

Kniha Nekonečný příběh /tak jak ji napsal Michael Ende/ rozhodně není jen  kniha pro děti.  /Proklikem se dostanete na audioverzi knihy, jejíž nezfilmované pokračování mi trochu připomínalo Velkou arkánu z Tarotu. Pro děti místy poněkud těžké čtení, s n ímž má co dělat i dospělý...Sám Michael Ende jako autor údajně  radikálně nesouhlasil s tím, jakým způsobem byl natočen film, neboť film zcela nevystihl to, co chtěl knihou říci. Což lze pochopit, jenže...pro malého diváka by mohlo být pokračování příběhu stejným zklamáním, jako pro fanoušky fantasy příběhu Hra o trůny jeho poslední zfilmovaný díl. Ano, film ve srovnání s knížkou končí jakoby uprostřed příběhu a další dva dotočené díly se už dotkly knižní předlohy  jen okrajem křídel...Zůstaňme raději při pohádce pro děti a její  zfilmované verzi.   

 

nekonecny pribeh bastian

 Bastien Baltazar Bux  je chlapec, který se liší. Vizáží, láskou ke knihám, samotářstvím, sněním s otevřenýma očima.  Nedávno přišel o maminku, jejíž láska a porozumění mu chybí o to víc, že tatínek ve svém smutku kolem sebe vystavěl zeď neproniknutelné vážností, výchova syna  vznášejícího se na křídlech vlastní fantazie je  trošku  nad jeho síly a pocity bezmoci  ukrývá pod přísností a káráním.   

Ve škole se Bastienovi  také dvakrát dobře nevede. A nejhorší je, že ho šikanuje partička starších kluků.  Na útěku před svými trapiteli hledá záchranu v malém zastrčeném antikvariátu, kde objeví zvláštní knihu. Neodolá a nedovoleně si ji vypůjčí, i když ho nervlý majitel obchůdku varuje, aby se jí nedotýkal. Ve škole to hrozí trestem za pozdní příchod a písemkou, níž má Bastien velký strach. A tak místo vyučování uteče se svým úlovkem na půdu školy, kde konečně otevře tajemnou knihu a  Nekonečný příběh ho zcela pohltí. 

 

Tajemnou říši Fantazie  požírá Nicota. Její obyvatelé se utíkají o pomoc k Dětské císařovně, která žije na vrcholku  Slonovinové věže v Magnoliovém pavilonu.  Dětská císařovna  nevládne, nerozkazuje, nikdy nepotřebovala bránit říši, nikomu ani nenapadlo, aby proti ní povstal. Před ní jsou si všichni rovni, dobro a zlo jsou na stejné úrovni. Všichni  a všechno ve Fantazii existuje jen jejím prostřednictvím.

Sama však proti nicotě nic nezmůže, protože těžce onenocněla. Aby zabránila zkáze své říše, vysílá  kentaura Cairona k největšímu bojovníkovi Atrejovi aby mu předal amulet  Auryn a vyslal ho na velké hledání.  

Místo bojovníka Cairon nachází  chlapce, jehož rodiče zabil bizon a rodinou mu je celý kmen a vlastně nikdo.  Zastihl ho ve chvíli, kdy měl vyrazit na lov bizonů. Zabitím bizona  by se stal bojovníkem. Místro lovu vyrážíé se svým koněm Artexem na cestu po Fantazii a všude nachází známky zkázy, kterou způsobila Nicota. 

nekonecny pribeh auryn

AURYN ti dá velkou moc“, říká Caíron Átrejovi, „ale ty ji nesmíš nikdy použít. Neboť ani Dětská císařovna svou moc nikdy nevyužívá. AURYN tě bude chránit a vést, ale ty nesmíš nikdy zasáhnout, i kdybys viděl cokoliv, neboť tvůj vlastní názor od této chvíle nerozhoduje. Proto se musíš vydat na cestu beze zbraní. Musíš nechat věcem volný průběh. Všechno pro tebe musí být stejné, zlo i dobro, krása i ošklivost, hloupost i moudrost, jako je to stejné pro Dětskou císařovnu. Smíš jen hledat a ptát se, ale nesmíš soudit podle vlastního uvážení. Nikdy na to nezapomeň, Átreji!“

Átrej neví, kam by se měl vydat. Průvodcem se stává Purpurový bizon, kterého kdysi mohl zabít, ale ušetřil jeho život.  Zjevuje se mu ve snu a radí mu, aby vyhledal prastarou Morlu v Močálech smutku. Močálem smutku všaqk může projít jen ten, kdo neztrácí víru a naději.  Artax už nemůže dál, ztrácí se v bažině, navzdory Átrejovým snahám dostat ho ven. Átreje ochrání svěřený amulet Auryn. 

nekonecny pribeh artax

 

Átrej nakonec nachází Morlu, která by měla znát řešení. Jenže Morla je tak stará, že zažila už skutečně vše. Osud Fantázie je jí lhostejný.

 morla

„Jsme staré, příliš staré. Žily jsme dost dlouho. Viděly jsme toho příliš. Kdo toho ví tolik, co my, pro toho už není nic důležité. Všechno se věčně opakuje, den a noc, léto a zima, svět je prázdný beze smyslu. Vše se točí v kruhu. Co vznikne, musí zas zaniknout, co se zrodí, musí zemřít. Všechno se navzájem vyrovná, dobro i zlo, hloupost a moudrost, krása a ošklivost. Všechno je prázdné. Nic není skutečné. Nic není důležité.“

Nakonec Morla prozradí , že Dětské císařovně je třeba dát nové jméno. Ale sama neví, kdo by jí to jméno měl dát...Než opět zmizí ve své jeskyni,  Átreje  posílá k Uyulále žijící v Jižním Orákulu vzdáleném tisíce mil, která by to možná vědět mohla. Jenže Átrej neví, jak by překonal takovou vzdálenost , zmocňuje se ho beznaděj a močál ho začíná pohlcovat. 

Ve filmové verzi zachrání Átreje Šťastný drak Falco. 

falco

 

 

Oba se po útrapách cesty zostavují u dvojice hodných, avšak věčně rozhádaných skřítků. Léčitelka Urgla jim vaří jídlo a lektvary a nejraději by své "pacienty" zdržela co nejdéle. Zvídavý vědec Engywuk potřebuje Átreje, aby vypátral tajemství Uyuálina orákula, nad nímž celý život bádá. Nikdy se však nedostal přes tři brány, které vedou do Jižního Orákula. Vlastně tudy prošel jen málokdo. 

engywuk

„Tak tedy, kdo je nebo co je to Yuyulála?“ zeptal se Átrej.
„Kruci!“ zavrčel Engywuk a rozzlobeně po něm loupl očima. „ty taky do všeho vletíš rovnýma nohama, stejně jako moje stará. Nemohl bys začít něčím jiným?“…
„Už jsi u ní někdy byl?“ 
„Co tě napadá!“ odpověděl Engywuk, už zas trochu našňupnutý. „Jsem přece výlučně vědec. Shromáždil jsem všechny zprávy od těch, kdo byli uvnitř.“

První brána má podobu dvou sfing, které si navzájem hledí do očí, ale nic nevidí. Naopak vysílají – vysílají všechny hádanky světa v podobě zničujících paprsků.  Projde jen ten, koho nechají projít, když zavřou oči. 

Nekonecny pribeh 12

Druhá brána je brána kouzelného zrcadla. Átrej v něm místo svého obrazu uvidí Bastiána. V tu chvíli si Bastián uvědomil, že se stal součástí příběhu- i když to jeho rozum odmítal připustit.  

Třetí branou je brána bez klíče. Tou  se prochází nejhůř-čím víc si to člověk přeje tím pevněji drží. Átrej jí projde jen díky tomu, že si to přeje Bastián. Za branou se setkává s Yuyulálou, bytostí, tvořenou jen hlasem.  

Dozvídá se, že aby zachránil Dětskou císařovnu, musí dojít za hranice Fantázie a přivést dítě z vnějšího světa, které by císařovně dalo nové jméno. Letíc na Falcovi do obrovských dálek, hledá hranice Fantázie. Setká se se čtyřmi větrnými obry všech světových stran, ptá se jich a ti se mu vysmějí:

„Kdo jsi ty, že máš odznak Dětské císařovny a nevíš, že Fantázie nemá hranic?“

Pak se Átrej ve větrné smršti zřítí do moře a probere se na neznámém pobřeží – bez AURYNU, bez Falca. 

Putuje sám přízračným městem, až najde řetězy spoustaného Gmorka. Chtěl by ho osvobodit, jenže temná kněžka Gaia řetěz taklela kouzlem a tak může jen přihlížet Gmorkovu nezvratnému konci. 

gmork

„Jste snové obrazy, výmysly z říše poezie, postavy v nekonečném příběhu! Pokládáš sám sebe za skutečnost, kloučku? No dobře, tady ve svém světě jí jsi. Ale pokud projdeš Nicotou, pak přestaneš být skutečný. Pak jsi k nerozeznání. Pak jsi v jiném světě. Tam už se sobě ani trochu nepodobáte. Vnášíte do světa lidí iluze a mámení. Hádej, mládenečku, co se stane ze všech těch obyvatel přízračného města, kteří skočili do Nicoty?“

„Nevím,“ koktal Átrej.

„Stanou se z nich bludy v hlavách lidí, klamné představy strachu, kde ve skutečnosti není důvod se bát, lidi baží po věcech, které jim ničí zdraví, kvůli nim se lidí zmocňuje zoufalství tam, kde nemají proč si zoufat… Proto lidé nenávidí Fantázii a bojí se všeho, co odtud přichází. Chtějí ji zničit. A nevědí, že právě tím rozmnožují záplavu lží, která se neustále lije do světa lidí – onen proud z rozplizlých bytostí Fantázie, jež tam vedou zdánlivou existenci jako živé mrtvoly a otravují duše lidí svým zatuchlým puchem. Zkrátka to nevidí, není to legrační?“

  Átrej se od Gmorka dozvídá, že proniknout do světa lidí  by znamenalo změnit se v něco, čím nechce a odmítá být...Vydává se tedy za Dětskou císařovnou, aby jí sdělil, že neuspěl. 

 

detska cisarovna

„Vrátil ses z Velkého hledání, Átreji… Tvůj krásný plášť zešedl, máš šedé vlasy a kůži jako z kamene. Ale všechno bude zas jako dřív a ještě krásnější. Uvidíš.“

Átrej měl sevřené hrdlo. Jen neznatelně zavrtěl hlavou. Pak uslyšel něžný hlas:

„Splnil jsi můj úkol…“ (Átrej vrací AURYN)

„Úkolu ses zhostil dobře. Jsem s tebou velmi spokojená.“

„Ne!“ vyrazil ze sebe Átrej skoro divoce. „Všechno bylo nadarmo. Neexistuje žádná záchrana.“

Nastalo dlouhé ticho. Átrej si schoval tvář do předloktí a tělo se mu třáslo. Bál se, že uslyší z jejích rtů výkřik zoufalství, žalostné sténání, možná i hořké výčitky nebo dokonce výbuch hněvu. Sám nevěděl, co čekal – ale rozhodně ne to, co nyní uslyšel: Smála se. Smála se tiše a vesele. Átrejovy myšlenky propadly zmatku, na okamžik si myslel, že se císařovna zbláznila. Ale nebyl to smích šílenství. Pak uslyšel její hlas: „Ale přesto si jej přivedl.“

Átrej zdvihl hlavu.

„Koho?“

„Našeho zachránce.“

---- „Existují dvě cesty, jak se dá překročit hranice mezi světem Fantázie a světem lidí. Jedna je pravá, druhá špatná. Pokud jsou bytosti Fantázie odvlečeny do světa lidí tímto děsným způsobem, pak je to cesta špatná. Pokud však lidská mláďata přijdou do našeho světa, pak je to pravá cesta. Všechny děti, které u nás byli, se dozvěděly něco, co se mohly dozvědět jen zde a co je vrátilo do jejich světa změněné. Začaly být vidoucími, protože vás spatřily ve vyší pravé podobě. Proto mohli vidět i vlastní svět a lidi jinýma očima. Kde předtím viděly jen všední život, nyní objevily zázraky a tajemství. Proto chodily tak rády k nám do Fantázie. A čím bohatším se náš svět stával, čím více díky tomu rozkvétal, tím méně lží se objevovalo v jejich světě a tím dokonalejší byl i on. Tak jako se naše světy vzájemně ničí, tak si mohou navzájem i navracet zdraví… Co může člověka učinit vidoucím, to ho oslepuje, a co může vytvářet něco nového, to se stává zkázou.“

Átrej přivedl Bastiena, aniž o tom věděl. Zbývá jediné- aby Bastien vyslovil nahlas jméno, které pro dětskou císařovnu vymyslel... Jenže Bastien váhá. Nevěří si. 

Nakonec, když pozná, že dakší osud Fantazie opravdu  záleží jen na něm,  vykříkne : „Měsíčnice! Už jdu!“

A v té chvíli se setkává s dětskou císařovnou. Ta mu vkládá do dlaní poslední kousek Fantazie, zářící semínko. 

zrnko pisku

 

„Fantázie znovu vznikne z tvých přání, můj Bastiáne. A já způsobím, že se stane skutečností.“

„Kolik přání smím vyslovit?“

„Kolik chceš – čím víc, tím líp, můj Bastiáne. Tím bohatší a rozmanitější bude Fantázie.“

A teď už je na Bastienovi, aby říši  Fantazie obnovil... 

 Na krku mu visí amulet Dětské císařovny- Měsíčnice,  klenot AURYN s nápisem „KONEJ, CO SI PŘEJEŠ“...

 

 

Zde film končí... Dvě další pokračování filmových příběhů  mají s původní předlohou společné opravdu jen střípky. A nakonec, proč ne. Vždyť říše Fantazie je nekonečná a malé zrnko jejího zázračného písku jistě  někde čeká na každého z nás, pokud si zachoval alespoň kousíček dětské duše. 

 

Nekončí  však Nekonečný příběh, který se stal tématem  naší klubové soutěže. 

A protože je hlasování "open" můžete sdílet i mimo klub,  zahlasovat si, chválit ... jak je libo! 

 

 

Anketa se načítá ...

zdroje 

https://www.databazeknih.cz/knihy/nekonecny-pribeh-679

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nekone%C4%8Dn%C3%BD_p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81trej

https://theneverendingstory.fandom.com/wiki/The_Neverending_Story

https://www.csfd.cz/film/7244-nekonecny-pribeh/prehled/

 https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/soundtrack-nekonecny-pribeh/never-ending-story-by-limahl-30083

 a jeden obzvláště vydařený, z něhož se mi povedlo přenést i obrázky ... 

 https://www.suenee.cz/nekonecny-pribeh/