Na krásné mladé cuketky začíná být v této době už trochu pozdě, většinou nám zbývají jen velké, přerostlé - i ty je možné ale v kuchyni dobře využít.

Takže pár rad a receptů trochu opožděně, ale třeba vás zaujmou a vyzkoušíte příští rok.

Cuketa je zelenina u nás určitě nedoceněná. Přitom je její pěstování velice snadné a můžeme ji vypěstovat dokonce i na zahrádce, kterou máme spíš jen okrasnou - stačí, pokud pro ni najdeme kousek místečka někde v rohu. Místečko pro ni vysteleme kompostem nebo předem trochu prohnojíme a na začátku května zastrčíme semínko (nebo raději dvě, pokud by se některému nechtělo vylézt). Pokud máme málo místa, doporučuji ještě vedle semínka zastrčit kolík vysoký asi třičtvrtě metru, abychom na něj mohli příliš bujnou rostlinu vyvázat a aby se neplazila někam do dálky. Zpočátku trochu zaléváme. Já potom donutím rostlinu k tomu, aby zapustila hlouběji kořeny (zaleji jen občas, ale hodně) - potom dokáže využít vodu i z větší hloubky a zálivka je nutná pouze ve velkých vedrech. Nedoporučuji zálivku na listy, je lepší přímo ke kořenům. Víc není potřeba a už jen do začátku mrazů sklízíme a sklízíme.

Nejraději mám cukety takové ty proužkované (zdají se mi nejjemnější a nejlahodnější), ale někomu se zalíbí třeba ty tmavě zelené, bílé nebo žluté. Sklízíme cuketky maličké (tak do 20 cm), které jsou kvalitní, jemné a nemusíme je loupat. Občas se ale stane, že nějakou přehlédneme a ta nám přeroste - i taková je samozřejmě v kuchyni využitelná. Nemá ale význam nechávat cukety přerůst, protože to je na úkor kvality i množství. Pokud totiž sbíráme pravidelně maličké (musíme i několikrát za týden), rostlina stále nasazuje nové a nové. Pokud necháme cukety růst velké, rostlina dá všechnu energii do jedné či do dvou a další mladé nenasazuje.

Takže konečně recepty:

Pochutnat si můžeme i na květech - trháme ty velké na stopkách bez nasazených cuketek, ale pokud máme rostlin více, můžeme vyzkoušet i květy s maličkou cuketkou. Květy očistíme od hmyzu, který v nich bývá ukrytý, a můžeme vylomit i vnitřek květu (není to ale nutné). Květ naplníme náplní asi do poloviny, špičky květů nahoře zakroutíme, aby nám náplň nevytekla, obalíme v hladké mouce, namočíme v těstíčku (klasické těstíčko z vejce, mouky, soli a trochy mléka nebo třeba piva) a prudce osmažíme. Náplň můžeme volit různou - typická je kousek sardelky a kvalitní sýr (třeba parmazán). Můžeme plnit ale také tvarohem smíchaným se strouhaným výrazným tvrdým sýrem. Květy můžeme udělat i na sladko s tvarohovou návlní a osmažené obalit v cukru.

Tomuhle u nás říkáme "blivajz" (pokrm vypadá docela nevábně, ale je výborný a rychlý): na cibulce osmažíme nakrájený salám, přidáme pár stroužků nadrceného česneku, zasypeme sladkou červenou paprikou a můžeme přidat i trochu pálivé. Když se paprika a česnek krásně rozvoní, přidáme nahrubo nastrouhanou cuketu (jde to i z velké, přerostlé - tu předem oloupeme, mladé neloupeme). Prudce smažíme. Teprve když cuketa pustí vodu, osolíme, přidáme trochu pepře, vegety a chvilku dusíme, než cuketa změkne. Zalijeme trochou kečupu a na konec dochutíme smetanou (může být i zakysaná). Nejlepší je s chlebem. Pokrm není hustý, podobá se leču. Pokud by nám cuketa pustila opravdu hodně vody, můžeme maličko zahustit třeba škrobem. Lepší je ale ze syrové nastrouhané cukety vodu předem vymačkat.

Cuketové zelí - je výborné a na rozdíl od klasického, je lépe stravitelné a nenadýmá: na zelí je vhodnější přerostlá velká cuketa. Cuketu oloupeme, vykrojíme měkký prostředek, nahrubo nastrouháme a vymačkáme přebytečnou vodu. Dál postupujeme stejně jako s nakrouhaným zelím, jen zkrátíme čas přípravy. Já osmažím cibulku, přidám nastrouhanou cuketu, posypu kmínem, dám trochu cukru, podusím, osolím, malinko popráším moukou (jen asi jednou lžičkou) a na konec okyselím.

Zkuste naplnit tímto zelím klasické bramboráky - a nemusí k tomu být ani uzené maso!

Zeleninový džuveč (výborné jídlo z jednoho hrnce): pekáč hodně vytřu olejem a dám do něj na kostičky či plátky nakrájenou zeleninu: cibuli, cuketu, papriky, fazolové lusky, lilky, rajčata (raději oloupaná), někdy i pár brambor. Můžeme přidat i trochu čerstvých bylinek (dobromysl, tymián, bazalku nebo třeba pár celerových listů) nebo pár plátků česneku. Osolíme, opepříme, ochutíme vegetou, přidáme rýži (může být i kulatá) a můžeme přidat i trochu kečupu. Lehce promícháme, zalijeme vodou, aby bylo vše trochu potopené a pokropíme olejem. Pečeme při 180 st., až je vše měkké. Občas zkontrolujeme a případně přidáme trochu vody.

Cuketový mozeček - nejlepší je z mlaďoučkých cuketek: Cukety neloupeme, nastrouháme nahrubo, trochu posypeme drceným kmínem a případně i sušeným česnekem, dáme na rozpálený olej a co nejrychleji osmažíme. Potom teprve osolíme, přidáme vajíčko a chvilku mícháme, než vajíčko ztuhne. Mozeček je výborný s bramborami i s chlebem.

Těstoviny s cuketovou omáčkou - rychlá příprava, omáčka je výborná i tím, že je jen z několika málo surovin (nedoporučuji přidávat nic jiného): Omáčka: rozpálíme olej, přidáme mladé neloupané cuketky nakrájené na plátky a červenou papriku na kostičky. Rychle osmažíme, potom teprve osolíme, trochu opepříme, zalijeme smetanou a už jen prohřejeme. Smícháme s uvařenými těstovinami a posypeme dobrým strouhaným sýrem.

Cukety k televizi nebo jako občerstvení, když přijde nečekaná návštěva: cuketu nakrájíme na kolečka silná asi třičtvrtě centimetru. Prudce osmažíme na oleji s trochou másla (nemusí být). Horké pokládáme nejlépe na plátky nasucho opečené veky a silně potřeme zakysanou smetanou (můžeme použít i hustý jogurt) smíchanou se solí a česnekem. U nás to většinou dopadne tak, že já smažím a návštěva mi to bere rovnou pod rukama - je to opravdu rychlé a výborné!

Cuketová polévka (už tady na fleru bylo několik receptů, polévka je rychlá, sytá, a pokud ji nekořeníme, vhodná i pro hodně malé děti): Na cibulku osmaženou do světla dáme cuketu nakrájenou na kostky (můžeme použít i přerostlou oloupanou cuketu), posolíme, přidáme pepř, kurkumu, drcený kmín, vegetu, zalijeme vodou napůl smíchanou s mlékem, aby byla cuketa ponořená a rozvaříme (cuketa je za chvíli měkká). Polévku rozmixujeme do hladka a pokud se nám zdá řídká, zaprášíme trochou mouky a povaříme. Nakonec dochutíme smetanou (může být i zakysaná) a kdo má rád i trochou muškátového oříšku, pro obměnu můžeme rozpustit i trojúhelníček sýru. Pro zdraví i pěkný vzhled polévky přidáme nasekanou petrželku. Nejlepší je polévka s na kostičky nakrájenou a osmaženou houstičkou .

Buřtguláš: připravíme klasicky, jen místo brambor dáme na kostičky nakrájenou přerostlou cuketu - samozřejmě oloupanou a zbavenou měkkého středu. Místo cukety můžeme použít i patizon.

Naše letní polévka: na rozpálený olej dám spoustu mlaďoučké zeleniny ze zahrádky nakrájené na větší kousky - mrkev, petržel, hrášek, fazolové lusky, řapíkatý celer, mladé cuketky, cibuli nebo pórek a někdy třeba i první papriku a krátce osmažím. Zaliju vývarem nebo jen vodou, protože zelenina polévku krásně navoní, osolím a krátce povařím. Do polévky zavařím malé těstoviny (ne moc, protože tam je hodně zeleniny a polévka je dost hustá) a zjemním oříškem másla.

Sekaná s cuketou: sekanou připravím stejně jako masovou, ale přidám do ní cuketu nahrubo nastrouhanou (asi třetinu toho, co mám masa) a na kostičky nakrájenou červenou papriku. Protože cuketa pustí vodu a sekaná tak trochu při pečení řídne, peču ji ve formě na srnčí hřbet vymazaném a vysypaném strouhankou. Sekaná je nejen lehčí než klasická, ale i pěkně vypadá.

Plněné cukety - to je jídlo, které se nám dlouho nedařilo připravit tak, aby bylo opravdu dobré. Pořád to byla dobrá náplň zapečená v dost nechutném obalu z cukety. Až jednou dcera vymyslela takový zlepšovák a od té doby to patří mezi jídla opravdu oblíbená. Ten její zlepšováček spočívá v tom, že cukety (používáme jen opravdu mladé, tak do 15 cm, neloupané) podélně rozkrojíme, narovnáme na talíř, přikryjeme a chvilku povaříme v mikrovlnce. U takto povařených cuket jde snadno čajovou lžičkou vyříznout střed tak, že vzniknou jakési lodičky a navíc povařená cuketa lépe přijme chuť náplně než když plníme cuketu syrovou. Takže receptík: cuketky takto povaříme, vydlabeme lodičky a narovnáme na vymazaný plech. Připravíme si náplň tak , že rozsekáme to, co jsme vydlabali a k tomu přidáme mleté maso (trochu strouchanky atd. - tedy klasickou masovou náplň). Já ale dělám většinou náplň "co dům dá" na kterou využiju všelijaké zbytky z ledničky - tedy ty nasekané vnitřky z cuket, všelijaké sýry, slaninu, šunku, třeba i trochu tvarohu, ochutím čerstvými bylinkami, trošku zahustím strouhankou. Do náplně nedávám vajíčko, protože by byla po zapečení moc tuhá. Cuketové lodičky naplním náplní, pokapu olejem a dám zapéct do trouby, až náplň ztuhne. Před koncem pečení můžeme ještě posypat strouhaným sýrem.

Možná jste si všimli jedné zajímavosti - cukety solím co nejpozději, protože jinak pustí hodně vody a zůstane z nich jen takové nechutné něco. Vždy je lepší cuketu nejprve co nejrychleji osmahnout a teprve potom osolit - tak zůstane pěkně šťavnatá.

U cuket je také škoda, že je nejde nijak uchovat na zimu. Jen pár týdnů po sklizni nám v opravdu dobrém sklepě může vydržet nanejvýš hodně přerostlá cuketa. Cukety není možné ani zmrazit, protože po rozmražení nám zůstane jen voda a kus jakési hmoty podobné školní houbě na mytí tabule a nevalné chuti. Můžeme ale zmrazit nějaký polotovar obsahující cuketu. Já mrazím zeleninu na džuveč (v receptu uvedenou zeleninu dám na chvíli na olej a po vychladnutí nasáčkuji a zamrazím). V zimě stačí rozmrazit, dát do vymazaného pekáče, dochutit, přidat syrovou rýži, podlít vodou a upéct. Mrazím i předpřipravené cuketové zelí (u toho je nutné před přípravou opravdu dobře vymačkat vodu) a zmražuji i osmažené cukety a papriky na omáčku k těstovinám). Cuketa je výborná i do všelijakých čalamád a nebo nám dokáže nahradit část rajčat v kečupu nebo v rajčatové omáčce.

Snad vás některý recept zaujal a vyzkoušíte ho. Budu ráda, když mi dáte vědět, jak vám chutnalo.