Začalo to jedním pohledem, který mi přišel kdysi dávno. Byla na něm freska ze začátku 14. století; žádný náboženský výjev, ale veliká postel s kostkovaným přehozem. Tahle malba mě fascinovala a donutila mě  hledat (pozor, tenkrát nebyl internet :-) další informace o San Gimignanu, italském městečku se spoustou věží. V jedné z nich totiž tahle freska je. Pak už jsem si jen přála se tam někdy podívat. Při mé italské stáži na florentské Akademii to nevyšlo, dostala jsem se tam až jako průvodkyně poznávacích zájezdů; zastavení bylo ale příliš krátké a hektické, než aby došlo na zajímavé interiéry. Ovšem tohle místo má tak mimořádný genius loci, že bylo jasné, že návrat je nezbytný. Podařilo se mi to až letos v červenci (asi 20 let poté, co přišel pohled :), kdy jsem s rodinou strávila v San Gimignanu 3 dny a to ve zdech rodové věže ze 13. století.

Teď už je snadné najít, že tohle toskánské městečko, přezdívané středověký Manhattan, mělo ve 12. století 72 obranných rodových věží, z nichž se 15 dochovalo dodnes a tvoří typickou siluetu města, že bylo obchodně prakticky zlikvidováno Florencií, tudíž zakonzervováno v čistě gotické podobě, že má úžasnou katedrálu s fantastickými freskami s výjevy ze Starého a Nového zákona nebo že je rodištěm svaté Finy, patronky hendikepovaných a přadlen. Je to místo, kam nesmějí vjíždět auta a kde středověk zkrátka cítíte. Hlavně když se setmí, odjedou turistické výpravy a jste tam alespoň na dvě noci "doma".

A ta kostkovaná postel? Ano, viděli jsme ji :-) Je to jedna z cyklu fresek zdobících ložnici tehdejšího starosty města (podesty) a je to velká rarita, protože zřejmě zachycuje svatební noc... Ani téma, ani autor však stále není zcela jasný...

A ta menší věž, to je ta "naše"...

A museli jsme si vyfotit, že se nám to nezdálo...

... a pak už odletět dál...