VČELÍ VOSK

Včelí vosk je produktem voskotvorné žlázy včely dělnice, která ho vylučuje ve formě voskových šupinek. Včely sbírají vosk z povrchu vlastních těl, kusadly ho zpracovávají a obohacují dalšími látkami, tím se vosk stává vláčným a plastickým.
Ze šupinek včely pak staví plásty a vosk spolu s propolisem používají na vyplnění škvír ( mezer větších než 3 mm ) v úle.

Využití včelího vosku souvisí už s poznáním života včel. Je historicky doloženo, že už staré kultury ( Egypťané, Řekové, Římané) využívaly vosk jako součást některých léků a kosmetických přípravků. O včelím vosku se dozvídáme z archivních listin už od 11. století, kdy ve středověku byl velmi důležitý sběr včelího vosku . Ten byl jako surovina využíván pro výrobu velmi cenných svící pro církevní i světské účely.

Dnes, stejně jako v minulosti, včelí vosk patří mezi vysoce ceněnou surovinu, ale má i nové možnosti využití.
Včelí vosk je světle žlutý a má charakteristickou aromatickou vůni. Panenský vosk je skoro bílý až nažloutlý. Barva včelího vosku z plástů je dána ( mimo jiné ) obarvením barvivy z pylů, která jsou v našich podmínkách v různých odstínech žluté. Vosk je rozpustný v chloroformu, acetonu, benzínu a v terpentýnovém oleji.

Včelí vosk má poměrně vysoký bod tání. Tato zvláštní a hlavně ideální vlastnost zaručuje odolnost a trvanlivost včelí stavby, která je převážně v letních měsících ohrožena velkým teplem.
Velmi zajímavá je i chemická skladba včelího vosku, kdy při jeho vzniku přimísením dalších látek a při pozdějším využití včelami ( obarvení pylem a propolisem ), získává vysokou odolnost proti znehodnocení ( hnití, plesnivění aj.). Včelí dílo tedy vydrží velmi dlouho.

Větší část včelího vosku se zpracovává na výrobu mezistěn. Dále se vosk využívá na výrobu svíček z pravého včelího vosku. Svíce je možné stáčet z mezistěn, ale velice žádané jsou svíčky lité do forem různých tvarů. Taková svíčka má i velmi dobrý vliv na prostředí, ve kterém se nachází. Pohlcuje totiž kouř a pach z cigaret a ionizuje vzduch v místnosti, ve které je zapálená.
Vosk se také používá k různým technickým účelům – např. k vymazávání lisovacích forem nebo k výrobě ochranných politur – jako je např. včelí vosk na nábytek a kovové předměty nebo jako štěpařský vosk při řezu dřevin.
Čistý vosk se dále využívá v kosmetice a ve farmaceutickém průmyslu např. jako součást masťových základů. Teplý vosk se zase využívá při léčení revmatických obtíží tak, že se přikládá na postižená místa.

I když je léčebné využití včelího vosku podstatně nižší než u ostatních včelích produktů, zůstává vosk stále velmi důležitým včelím produktem.