Vítám Vás zde u pokračování profilu, na hlavní stránce se mi to zdálo zbytečně obsažné.... Usmívající se

Také: Zalíbila se mi myšlenka dávat obrázky nejen na fotografický papír, ale i na plátno, nebo i na plátno napnuté na rámu. A pak už byl jen krůček k tomu, abych začala snít o umístění některých obrázků na opravdu velký kus hedvábí. Nu a ten sen jsem si tak trochu splnila. Ačkoli i hedvábí existuje ohromné množství druhů s různým povrchem a strukturou, začala jsem s takovým hezkým jemným šifonem, který je docela průhledný. Jakmile se změní barva podkladu pod tímto hedvábím, dostane celý obrázek naprosto jiný vzhled a náladu.

-- tohle je ono, mé oblíbené housle v koláži --

Tvořím s radostí (zkrátka nemůžu jinak) !       ---       a toto je ten text pro doplnění, pro neúnavné čtenáře, které to zkrátka také zajímá:


Mým nejpamětihodnějším výtvarným počinem v dětství bylo umíchání naprosto dokonalé suprové oranžové barvičky (na řepu a sluníčko), překvapením ve školních letech pak to, že když maluji drobný ornament či vzorek, zdá se, že se sám od sebe řadí a umisťuje tak, aby tvořil pravidelnou síť.

Zklamáním pro mne bylo, že mne nikdo nechtěl naučit plést a háčkovat, v rodině to neuměla ani jedna babička, ani maminka a ani tety.

Odbočka k šití -- Jedna babička uměla jen šít, a tedy od babičky (dámské krejčové) a maminky jsem pochytila základy šití už v dětství a s láskou vzpomínám, jak mne babička naučila a nechala i šít na šicím stroji (super Singrovce) a ukázala mi základy konstrukce a střihu.

A pak pletení -- Až jsem jednou o prázdninách částečně uspěla u druhé babičky, která mi, ač neochotně, půjčila dřevěné špejle a kus tenčího provázku a ukázala pár oček. A když mi maminka nakonec koupila jehlice, háček a klubíčko -- to bylo radosti, že se mohu tvořivě vyřádit! Některé sestřenice si ještě pamatují háčkované tašky a pletené šálky a svetříky pro medvídky a panenky a pár tvůrčích módních úletů v podobě čepiček či čehotovlastně.

A to nesmím zapomenout ještě na báječný dárek - když jsem dostala hračku -- německý dětský pletací "strojek" -- dvě lištičky s kolíčky, kolem nich se obtáčela příze různými způsoby a přehazovala ručně šidélkem přes ty kolíčky, uvnitř lištiček se pak vytvářela pletenina. To bylo zábavy!

A tak teď -- někdy je to fotografování, někdy tvorba počítačové grafiky.
Jindy zase kupodivu háčkování, pletení a různé podivnůstky. A když budu mít náhodou více času, třeba zase začnu šít. Ono se to možná nezdá, ale takové pletení se (nepříliš složité jistě) přeci jen dá odložit každou chvilku do košíčku, zatímco jak jednou začnete se šitím, chtělo by to zkrátka, jakmile prvně šlápnete na pedál šicího stroje, rozhodně nepřestávat a jet a jet, dokud není dílo hotovo. Tak uvidíme...

Háčkování a pletení teď bylo výjimečně, fantazijní šála a pak ten přehoz přes ramena (nebo je to zapínací šála?). Jsou takové velkovzorkové, něco jemného by chtělo mnohem více možnosti se soustředit.

Před časem jsem se pustila do šití růžiček (ze stuh), růžiček je už vícero, teď čekají, co mne napadne s nimi dozdobit. :-)

Nu a tak dále ...

Přeji krásné dny a všechno dobré...

Na shledanou! Těším se na Vaši další návštěvu!   Šlápnul vedle