Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, studium na textilní škole vám dá hodně. Su schopná ušít sukně, kalhoty, šaty a košile, k tomu zhotovit paličkovanou krajku i výšivky několika druhů, ale to je teď vedlejší. Jeden z mnoha předmětů, které máme, se nazývá textilní technologie. Spoustě lidí připadat, že je naprosto zbytečné vědět, jakou pevnost a tažnost má konopné vlákno, kolik váží housenka bource morušového, než "vyprdne" dvěma otvory v pysku hedvábné vlákno či co to znamená mykání. Ono se pak jednou za čas totiž ukáže, že se vám to může hodit. Dnes se dají sehnat mraky textilií a vývoj zvláště pak výroby technických vláken dosahuje nejen kvůli kosmonautice závratných výšin. Připravila jsem si pro vás pár zajímavostí z oblasti textilu, s nimiž máte i jako naprostý laik možnost se setkat v běžném životě. A začnu jedním pěkným klamstvem.

Čechy jsou pravděpodobně rájem materiálu přezdívaného pashmina, počeštěle pašmína. Jinak si neumím vysvětlit, jak je možné, že jen na Václaváku a v okolí jsou čtyři obchody, kde se šály materiálu, který nese tento obchodní název, dají zakoupit jakožto suvenýr. Nevím, či to je u nás něco nového v oblasti suvenýrů, nebo su jen slepá, jelikož v jiných evropských městech jsem si toho vůbec nevšimla. Znáte to, otevřené dveře do obchodu kde prodává Arab či Rus matrjošky, sklo, tašky s nápisem Prague a ze dveří visí dvě desítky šál a na nich cedule Pashmina originál 250 200 Kč. Ale omyl, milí přátelé. Ani nemusím na ty vzorem zajímavé šály s třásněmi sahat, na to, abych mohla s čistým svědomím prohlásit, že všechny tyto suvenýr obchody prodávají padělky. Třeba si koupíte hezkou šálu a je vám to šumák, akorát vám garantuju, že to není výrobek kašmírový, z nějž je originální pašmína vyrobena, ale polyesterový, viskózový či jakýkoliv jiný. (A věřím, že i potom vám to bude třeba fuk, bohům žel tím podpoříte padělatele, kteří si zakládají obchod na registrované značce někoho jiného.) Důvod, proč tomu tak stoprocentně je, je prostý. Vlněné vlákno na výrobu pašmíny se získává střihem himálajských kašmírových koz, které žijí ve výškách kolem 4 000 metrů nad mořem. Ostřihem jedné kozy získáte maximálně 20 deka kašmírové vlny a na výrobu jedné šály (která má zpravidla 70% kašmíru v osnově a 30% přírodního hedvábí v útku) je třeba jich ostříhat deset. A to ani nemluvím o podílu ruční práce na výrobě a případné ceně dovozu do ČR. Chcete-li si tedy u nás pořídit skutečně nefalšovanou pašmínu, připravte si dva tisíce a výš a místo stánku se suvenýry navštivte raději specializovaný internetový obchod Mariposa Pashmina či Original Pashmina.
Před měsícem su jela šalinou za přítelem a tu slyším, jak se dvě slečny hlasitě smějí bambusovým ponožkám. Chvíli jsem zvažovala, zda se jim neslušně vmísím do rozhovoru s tvrzením, že tohle skutečně není výmysl. Bambusové vlákno spadá pod chemická vlákna z regulované celulózy a vyrábí se z rozemletých bambusových pilin smíchaných s viskózou. Nejčastěji se o něm hovoří v souvislosti s ponožkami. Toto vlákno má totiž velmi vysokou a rychlou navlhavost. Vše co nasaje, ihned odpaří, tím pádem jsou takové ponožky přímo žádoucí na turistiku a podobně, kdy nechceme půl dne chodit v mokrých zpocených ponožkách. Vlákno je zároveň antibakteriální a antiseptické, čili nezapáchá a netvoří se na něm plísně, což u ponožek taky oceníme. I z tohoto důvodu se s jeho využitím vyrábí dětské pleny, spodní prádlo a oděvy pro miminka.
Sehnat lze i ponožky proti klíšťatům ošetřené přípravky odpuzující hmyz a taky molekulami stříbra, které zabraňují zápachu. Sama mám jedny doma, bohové vědí, či to fakt zabírá a zda se po vyprání onen přípravek nesepere také...
Další, čehož jste si mohli někdy všimnout, jsou antirevmatické oděvy. Našim babičkám by z toho šla hlava kolem, dokud by nepocítily samy. (Jo, zním pomalu jako reklama na Cosmodisk.) Na rozdíl od Cosmodicku je zmírnění revmatických bolestí v důsledku nošení spodního prádla z angorských králičích vláken prokázán. Tuto schopnost mají tato vlákna díky elektrostatickému náboji, který se na nich vytváří. To samé platí i o vláknech chloridových, tzv. chlorofibre či Rhovyl. Na co si ještě dát pozor při nakupování textilního zboží? Zůstaneme u oděvů. Itálie, Italy. Země proslulá módou, davy šílí po pravém "Italy style." Bohům žel kupujete-li v nějakém no-name obchodě boty či oděvy a na krabici/cedulce je psáno "Made in Italy" nebo ještě lépe "Styled In Italy", tak se dost možná jedná o čínské výrobky. V prvním případě je ta pravděpodobnost o něco menší, v tom druhém více než pravděpodobná.
Slyšeli jste někdy v oblasti módy termín Haute couture (čteno 'ód kutýr')? Jedná se o velmi prestižní titul, který bývá udělován módním domům třeba jen na jeden rok či sezónu. Znamená vysokou módy, ještě lépe vysokou krejčovinu. Na to, aby módní dům tento titul získal, existuje hromada pravidel, které musí být splněny. Například výrobky vytvořené na haute couture přehlídky musí obsahovat vysoký podíl ruční práce a vše musí být vyhotoveno v Paříži. Šaty a ostatní modely z těchto přehlídek jsou prakticky neprodejné - díky své ceně, většinou se zapůjčují celebritám. Tento titul si zkrátka nemůže samovolně přisvojit každý. Ani proslulé módní domy či návrháři, když na něj nemají nárok. Což je případ i takové Blanky Matragi, která se na svých oficiálních webových stránkách (nových i starých) sice tímto titulem pyšní, byť jej nikdy nezískala. I když nám běžným smrtelníkům, co nemáme na kontě přebytečné statisíce to může být stejně jedno. ;-)
Jak se stavíte k padělkům?

P.S: Nekupujte si polyesterové utěrky na nádobí. I na tuto bizarní cypovinu se dá narazit... O polyesteru je známo, že nenavlhá  (navlhavost okolo 3%), takže něco takového doporučuju pouze těm, kteří se chtějí dobrovolně vztekat nad tím, že ty talíře nejsou utřít.