Jak mě napadlo nechat své motivy s básněmi vyniknout na plechových dózach? Nedávno jsem si vzpomněla na moji babičku. Trávily jsme spolu v dětství spoustu času. Někdy mám pocit, že jsem podobně rozvrkočená jako ona. Na rohu ulice, v níž jsme bydleli, sídlila drogerie. Jako malá jsem v tom voňavém krámku moc ráda nakupovala. Jednou jsem babičce k narozeninám koupila sadu šeříkových mýdel v plechové dóze. Pamatuji si její červenofialovou barvu a na víčku vyobrazené šeříky. Mýdla se spotřebovala, ale babička si dózu nechala, schovávala si v ní dopisy a pohlednice, které jsem jí posílala z táborů a jiných cest. Mluvím o době, kdy ještě nikdo netušil, že si jednou budeme posílat zprávy mobilem. 

Já jsem vyrostla, osamostatnila se a čas plynul. Když babička zemřela a likvidovali jsme její pozůstalost, objevila se ona plechová dóza se šeříky. Byla už trošku poškrábaná, ale stále funkční. Nechala jsem si ji a stejně jako babička jsem v ní měla různé písemnosti. Dneska už ji nemám, zřejmě se ztratila při nějakém mém stěhování, ale stále na ni vzpomínám. Fialové šeříky vidím pořád před sebou.

A tak jsem si vymyslela plechové dózy s mým vlastním potiskem. Když jsem je ukázala kamarádce, okamžitě zajásala: „Jééé super, aspoň budu mít dárek pro mamku ke Dni matek.“ A hned si jednu vybrala. Nakonec jsem se dozvěděla, že ji darovala k narozeninám, protože je maminka měla dřív.

Pokud hledáte originální dárek ať už ke Dni matek nebo třeba k narozeninám, ke svatbě, můžete si vybrat z těchto tří variant:

DUŠE SLUNCEM POLÍBENÁ

Duše sluncem políbená

jako hudba oblíbená

vklouzne do Tvého srdce,

vášní rozbuší ho prudce.

 

Pro lásku prošlapala by boty,

orchestru mraků rozdá noty,

ať zazní píseň jedinečná,

jak širé moře nekonečná.

 

SOUZNĚNÍ

Doteky tichého souznění

dvě srdce vzájemně odmění

vášní nepoznaných krás

rozpálí oheň hluboko v nás.

 

Souznění jemné jak stříbrná nit,

neuchopitelné jak měsíční svit

nás touhou láskyplně ovine.

A co bude dál? Ještě nevíme.

 

DUŠE V MECHU PROBUZENÁ

Duše v mechu probuzená

jako svěží tráva orosená

za minulostí vrátka zaklapnout

a nový den s radostí zažehnout.

 

S křikem právě narozeného dítěte,

jež se zvědavě rozhlíží po světě,

na cestě pozdravit každou květinu

a užít si jedinečnou životní hostinu.

Děkuji všem za přečtení a jestli máte taky nějakou  podobnou vzpomínku na babičku, maminku či kohokoli jiného, podělte se o radost v komentáři.

Přeji poetický den

Sima

Foto: FMdesign