Pyrit je triviální název pro sloučeninu chemického vzozce FeS2. Dnes se sloučeninám síry říká sulfidy, zatímco starší generace je ještě znají pod názvem sirníky. A zrovna pyrit dokázal většinu mých spolužáků na základce potrápit, a dodnes trápí i většinu dětí, které chodím ještě pořád doučovat. Vždyť sotva se podle nějakých pravidel naučí tvořit vzorce oxidů a sulfidů, vyrukuje se na ně s prvními výjimkami. Třeba, že sloučenina FeS2 se nenazývá sulfid želežičitý ale disulfid železnatý. 

Lidé si pro pyrit v průběhu staletí našli i jiné názvy, které s jeho chemickou podstatou vůbec nesouvisí. Třeba "kočičí zlato" nebo "bláznovo zlato." Pyrit se totiž opravdu vyznačuje krásnou mosaznou barvou a zlatavým leskem, někdy i tzv. náběhovými barvami – zelenavým nádedechem nebo modravými či červenými kovovými povlaky.  A šperky se z něho v minulosti opravdu vyráběly.

Geologický atlas mně poučitl, že pyrit krystalizuje v krychlové soustavě a vyskytuje se v mnoha typech hornin všude možně po světě. Líbí se mu prakticky všude od magnamatických ložišek po sedimenty. Rád se vyskytuje v blízkosti zlata jako třeba v Roudném u Pravonína či Jílovém u Prahy, nebo jako příměs v hnědém uhlí (takovou významnou lokalitou, kde najdeme pyrit v uhelných sedimentech jsou třeba Otvovice). A jak praví příslušná publikace pyrit najdeme ve formě různýcha asociacích hydrotermálních ložisek i v typicky hornických lokalitách – Kutné Hoře, Stříbře a Příbrami. 

Pyrit je hlavní sirnou rudou železa, a v tom také tkvělo po staletí jeho hlavní využití. Tím druhým bylo získávání oxidu siřičitého pro výrobu kyseliny sírové.  Je pravda, že některé výše zmíněné oblasti zrovna železářské velmoci nejsou – někdy byl pyrit vyhledávaný pro příměsi, které obsahuje a takovou typickou příměsí pyritu je třeba stříbro nebo zlato. Je též pravda, že co se týče výroby železa, existují vhodnější rudy – na hematit, limonit nebo magnetit si možná ještě vzpomenete ze školy.

Moje pyrity jsou od těch skutečných velmi lehké a vyšívané. A vlastně taky recyklované. Na jejich výrobu jsem totiž použila metalické nitě, které jsem původně chtěla využít na paličkování. Jenže ono to s nimi moc nešlo. Trhají, se kroutí ani tkalcovský uzel je nezkrotil. Zbytky přízí, které jsem nakonec odmotala z paliček mi nakonec posloužily k vytvoření tří malých geologických broží.