...teď mě naštval článek v Respektu o sexuální výchově na školách...štve mě, jak pořád hážou všechny věřící do jednoho pytle a tvrděj, že jako práve "my" jsme proti tomu...Já teda rozhodně proti sexuální výchově na škole nejsem. Stejně tak si ale myslím, že tuhle funkci má plnit rodina-no jo, jenže co když to v ní "neumějí"? Já už stála pred dotazem: a mami, jak se dostane to miminko do bříška?....no a nešlo jinak, než říct pravdu. Dceři je pět. Chodíme do kostela a jsme věřící rodina. A ví, jak se delají děti:o)). Ode mě. Kdo jinej by jí to měl říct? Mám ale i druhou dceru-vyženěnou:o). Naprosto opačná rodina, ateistická. Také se ptala maminky (ostatně která je zásadne proti tomu abychom ji s sebou brali v neděli do kostela) a ta jí řekla že se na to nemá ptát. A když se ptala pořád, tak jí řekla, že děti se narodej vždycky po svatbě....Před půl rokem jsme měli svatbu a já přisla do jiného stavu, pak jsme o miminko přisli a malá se ptala, to teď bude nová svatba, když chcete nový miminko?..........a pak že my, věřící, jsme těma, co vytváří dětem právě v  tomhle zmatek.........asi to není vírou, ne?