Chirurgie je obor medicíny, jehož etymologii lze vystopovat ve starořeckém cheir (ruka) a ergein (pracovat). Z tohoto tvrzení relativně snadno vyvodíme, že doslovný význam názvu této disciplíny je ruční práceÚsměv - omlouvám se za nudný vysvětlující úvod, ale jinak bych tento příspěvek na Fler nepropašovala... Úsměv

Ale k věci - tedy skvělé ruční práci s přednáškou!

Chirurgii rozhodně nenavštěvuji pravidelně, takže mé setkání se sympatickým panem doktorem bylo premiérou. Drobný chirurgický zákrok na mé končetině měl být zcela rutinní praxí a nekomplikovanou ruční prací, což nakonec také byl - tudy k pointě bohužel nedojdeme...:-)

Co bylo ovšem nestandardní a přinejmenším překvapivé, byla výřečnost a sdílnost zmíněného odborníka. Myslím, že lékaři vykonávající nějaké potenciálně bolestivé či nepříjemné zákroky mají v popisu práce bavit a zaměstnávat pacienta neutuchajícím hovorem. Kde a kdy se ovšem medici vzdělávají v oborech od medicíny tak vzdálených, jako je výtvarné umění či historie, je mi záhadou. 

Pan doktor totiž briskně zjistivší, že mým povoláním je učit studenty výtvarné umění, okamžitě začal. Prošel své studium na střední škole (naprosto nepochopitelně byl jako gymnazista-hudebkář), pak zavítal na skok do Louvru, kde se zastavil ve frontě před Monou Lisou, poté podrobně popsal cestu do pařížského Musée d´Orsay (neopomněl připomenout genialitu Monetových maleb zahradního jezírka), mezitím se ještě pozabýval tématem obléhání krásky nad Seinou během druhé světové války či nedokončeností mnoha gotických katedrál. Když jsem chtěla podotknout, že to byl případ i našeho svatého Víta, neměla jsem šanci ani pootevřít ústa, neboť chirurg právě začínal jásat nad filmem Bohemian Rhapsody, přičemž jen tak mimochodem upozornil na fakt, že rozhodně patří k fanouškům Freddieho Mercuryho už od svých nácti let a není tedy jen povrchním obdivovatelem jeho hitů.

Nebudu zabíhat do dalších detailů (například počtu a stáří lékařových rodinných příslušníků), protože dlouhé texty na sociálních sítích nikdo nečte. Chirurgovo vyšívání se blíží ke konci. Ještě zapošít a ustřihnout nit:-). Tak, hotovo.

Obdivuji skvělou práci a zvedám se - trochu zklamaně, protože i já patřím k obdivovatelům Clauda Moneta, Jejího Veličenstva a gotických katedrál. Pan doktor mi ale nedal šanci cokoliv říct. Nic. Ani Ň.  

Chirurgův čtvrthodinový odborný monolog, dvě perfektně zašité rány, moje absolutní a stoprocentní mlčení a přichází poslední překvapení!

Lékař mi podává při loučení ruku řka: "To jsem si s vámi opravdu výborně popovídal!"