Limogešský

V 15. - 17 stol. dosáhl tento druh smaltu mimořádné obliby.



Na rozdíl od předchozích technik tato umožňuje vytvoření plynulého valéru odstínů od bílé až po černou.
Skutečný limogešský smalt ( je často zaměňovaný se smaltem malovaným ) je jednobarevný,
tmavě modrý nebo černý.
Na základní vrstvu tmavého smaltu se nanáší postupně tenké vrstvy bílého smaltu,
který se opakovaným výpalem postupně probarvuje barvivy ze základní vrstvy
a tak v mnoha vrstvách vytváří měkké přechody od nejtmavšího až po úplně bílý smalt poslední nanášené vrstvy.





Vitrážní


je to smalt bez kovové podložky připomínající barevné vitráže émail á jour.

Vitrážní smalt lze vytvořit několika způsoby:

  • Do plechu dostatečné síly, nejméně 1,5 cm, vyvrtáme a vyřežeme lupénkovou pilkou políčka,
    která by neměla mít nikdy větší plochu než 1cm2.

  • Pro nanesení a vypálení smaltu potřebujeme v 1. fázi pomocnou podložku.
    Jako podložka se používají tenké plátky slídy, která je průhledná a žáruvzdorná a proto je na rubové straně téměř nepostřehnutelná,
    ale můžeme ji také mechanicky odbrousit.

  • Jako pomocnou podložku můžeme také použít velmi tenký měděný nebo stříbrný plech cca 0,2mm, který po výpalu lze někdy opatrně sloupnout,
    nebo jej můžeme odleptat roztokem kyseliny dusičné.

  • Velmi malá políčka lze zaplnit smaltem s přídavkem tragantu, který podrží smalt viskozitou v přihrádce i bez podložky.