Ne, nebojte ...... nejedná se o žádnou zákeřnou chorobu, kterou jsem se rozhodla dále šířit kyberprostorem ... i když .... .

Když jsem si přečetla blog Tondy Zieglerovic o tom, jak recykluje krabičky, bylo mi hned jasné, že jsem udělala dobře, když jsem zachránila pár postarších krabičkoidních kousků.

To bylo tak ... nedávno jsme se stěhovali, a jak to tak u stěhování bývá, člověk se snaží vyházet co nejvíce věcí, které už nepotřebuje, které už neslouží a tak dále a tak dále. Učinili jsme tak i my a radostně jsme se přestěhovali do nového s vědomím, že jsme o zhruba tunu "krámů" lehčí. No a v nedávné době došlo i na stěhování mých rodičů, i byla jsem povolána, abych si už konečně odvezla svoje věci, které u nich ještě skladuju, a abych pomohla s tříděním a vyhazováním nepotřebností. Takže jsem se k nim vydala a dala se oné činnosti.

Ale ejhle..... "jéééé, tuhle krabičku jsem měla jako dítě, tam jsem si dávala zvířátka .... no chybí šroubeček .... hmmmm, trošku poškrábaná ... no to nevadí, to přece nevyhodíme, to se může ještě hodit" .... a za chvíli zase ..... "jé, no tahle truhlička je taky moje .... koukám, že na ní asi delší dobu stála nějaká květinka .... kování rozbité ..... ale tak přece ji nevyhodíme, vždyť jsem si do ní celé dětství schovávala různé poklady". Nutno podotknout, že moje mamina měla pro mé zachráncovské sklony pochopení, i přinesla ještě skříněčku na oblečení pro panenky, která patřila k jedné ze škatulí.

Radostně jsem si přivezla všechny tři úlovky do svého obydlí a už mi ani nevadilo, že si od rodičů stěhuju novou tunu krámů, o kterou jsem se při našem stěhování odlehčila.

Mno a takhle nějak vypadaly škatule před zásahem barev, štětců, lepidel, laků:

Potom došlo na nějaké to broušení a na nový nátěr:

Mno a sadu skříňky a jedné z krabiček jsem se rozhodla věnovat své dceři - velké koňomilce - proto došlo k nazdobení obrázky, které si pro tuto příležitost vybrala ...  a protože s panenkama si dítko naše nehraje a koníci se většinou neoblíkají, ze šatní skříňky jsem udělala "šperkovnici":

Mno a co s tou poslední? Tak u jejího přerodu jsem se nechala inspirovat výše zmiňovanou Tony, kterážto jak známo se specializuje na motivy téměř prastaré, proto jsem se i já tentokráte vydala podobnou cestou ... takže obrázek nalepit, krabičku zestárnout ... a ještě trochu poladit kraječkou s perličkami ... a je hotovo:

A co s tou udělám? To ještě nevím, možná ji věňuju jako výhru do soutěže, která ještě chvilku probíhá .... ale možná taky ne ... kdo ví .