Tak jsem zas seděla /jako obyčejně/ u tvoření a jak tak zvednu oči nahoru, stojí tu můj přítel. Má takové ty oči...určitě to znáte u dětí a nebo zvířecích mazlíčků...že by se nad ním ustrnul kdokoli. Tak se tak na něj koukám a ptám se, co se jako děje. A on, s tím s vým pohledem, povídá: "Pořád něco děláš pro druhý a co já? Taky bych chtěl něco na krk, nic nemám a ty pořád vytváříš jen ne pro mě."

A tak mi nezbylo nic jinýho než všeho nechat a začala jsem prohrabávat svoje zásoby co by se tak hodilo pro chlapa. Naštěstí jsem měla koupené nějaké ty korálky od Alucca, teda už jich bylo jen pár, protože už jsem z nich tvořila naušnice. Ale pár jich ještě zbylo a tak jsem vytvořila tohle

Hlavně, že byl přítel spokojený...a tak rada pro vás všechny, vytvořte i vy pro vaše nejbližší něco pěkného, ať se nemusíte koukat na ty jejich smutná očička