Tak nevím, osobní zápisník nebo reportáž? Je to osobní reportáž!! Ale do kolonek se já snad nikdy nevlezu...

Původně jsem fotky vložila do Fotogalerie. Jsem z ní trochu nešťastná. Neřadí podle postupu vkládání, asi bych musela s každou fotkou přijít vždy další den...nebo alespoň půlden... nevím. Říkala jsem si dobře, dáme jim čísla, všichni pochopí, že si mají zapnout řazení podle názvu. A vzniklo něco ještě bizarnějšího, za číslem jedna stála desítka, jedenáctka, dvanáctka a pak teprv dvojka a dál!! A tak jsem tady. Přeci ten tucet fotek nevyhodím :-)

Tedy -                Tucet Hedymakokoní a první jarní putování, zpráva z cest :-)

1 Stádo se houfuje, nastalo velké sčítání, hledá se vůdce.

2 Yel a Lil nenechají nic náhodě, všechny koníky pohladí, domluví se a stádo povedou.

3 Jízdy na koni se vůbec nebojí.

4 Lil a Yel si to užívají...

5 ...a stádo je respektuje.

6 Yel změnila koně, ty barvy ona strašně prožívá a nikdy nebude mít jednoho... koníkům ku radosti.

7 Když jeli kolem řeky, už se stmívalo.

8 U velkého květu se rozhodli utábořit.

9 K odpočinku si vezli svou krásnou cestovni pastvinu Makovu.

10 Spánek střežil anděl

11 Koníčci chránili své vůdce, Yel a Lil.

12 Stádečko vstalo a na pastvě zůstala jen rosa.

Všem poutníkům přejí Yel a Lil se svým tuctem Makokoní štěstí a ochranné křídlo anděla 

.