Můj muž pracuje pro firmu, která vyrábí SIM karty do mobilních telefonů. Jeho zákazníci jsou roztroušeni po celé Evropě a před vánocemi má docela na pilno. Je totiž období večírků...

Jirka hodně cestuje. Prakticky každý týden letí někam. A před vánocemi je to vždycky docela zábavné, protože, jako zástupce dodavatele jedné z nejdůležitějších komodit, dostává od svých zákazníků nějakou vánoční pozornost. A k těm operátorům, jejichž vánoční dárky jsou tradičně nejvtipnější, patří český Vodafone.

Před pár lety přinesl můj drahý domů velkou krabici, se sadou na stavbu sněhuláka - vkusné košťátko, ručně tvarovaná skleněná mrkev na nos, skleněné uhlí na knoflíky a nerez chladicí kbelík na šampaňské jako klobouk. Sadu stále používáme. Jen na hlavu dáváme starý kastrol, protože chladič obvykle chladí dobré víno. Předloni dostal náš synek "falešného soba", což je plyšová čivava z dobře známé TV reklamy se sametovými červenými parůžky. Je k sežrání, ale fotku zatím nemám.

No a letos Jíra dorazil s tímto:

Mně osobně to od takové firmy přijde sympatické a vtipné. A to nejsem jejich zákazník :-) Ale vodafoní páni obchodníci prý byli poněkud nesví z toho, že mají obdarovávat jiné pány obchodníky pletací přízí a tak narychlo objednali ještě takovéto slušivé svetříky, aby se chlapi, co nepletou, necítili ošizeni:

Strašně mi to připomnělo Deník Bridget Jonesové :-)

U nás to vypadá tak, že ten hotový svetr došel uplatnění a bude nošen. Ale plést se tedy Jíra nechystá. Ačkoliv jsem mu říkala, že můj nejmladší bratr se to kdysi naučil - ani to ho nezlomilo. Takže košíček je uložen na důstojném místě a čeká až co s ním provedu já. Svetr to nebude, ale něco z toho zcela jistě vytvořím :-)