Radost, smutek, otrávenost, rozjařenost... různé pocity, různé nálady... Přiznám se - jsem náladová. Tak trochu jo-jo. Nahoru, dolů. Dolů, nahoru.

Před patnácti lety se mi narodila holčička. Vypadá úplně jinak, než já. Jsem tmavovlasá, ona zrzavá. Mám tmavěhnědé oči, ona je má kafe-braun-dozelena. Mám malé ruce, ona má tlapy. Máme úplně jiný vkus na boty. Ale nálady... ty jsou si tak podobné...

Díky tomu vznikla knížka Jakou mám náladu. Je o... náladách. O náladě veselé, smutné, navztekané, trpělivé...

Tak, jako jsou rozporuplné pocity, kterými se knížka zabývá, jsou někdy rozporuplné i reakce na ni. Je to s ní jako s Kofolou - když ji miluješ... a nebo naopak nechápeš, co na ní ti druzí mají. Pravdou je, že s touhle knížkou si občas někteří dospělí neví rady... proč vlastně číst dětem o nějakých pocitech? Jiní se ale naopak vrací pro stále další výtisky a rozdávají ji dětem ve svém okolí - a bývají to ženy s velmi širokým srdcem, které se svých emocí nebojí... a proto chápou, jak je důležité pomoci dětem, aby se ve svých pocitech vyznaly a uměly je vyjadřovat. Jejich svět je pak bohatší, otevřenější...