První jarní výpal 7.3. 2010 

 

 

 

4-5.3. 2010

 

Tak , zboží je vytočeno, vysušeno a přepáleno v elektrické peci na 1000C, aby se lépe glazovalo. Předem mám představu, jak by ta která věc měla vypadat a podle toho vybírám glazuru pro každý výrobek… To vezme nějaký ten den glazování, míchání glazur a už je vše připraveno k nakládání pece…

 

 

 

6.3.2010

 

Dnes tedy konečně  nakládám svou venkovní pec na dřevo. To znamená několik hodin soustředění a skládání zboží do pece, tak, aby každá věc zaujímala optimální místo. Používám několik druhů hmot na různé teploty a podle rozložení teplot v peci je skládám do pater, pomocí plátů a stojek, od zdola nahoru, jelikož pec se plní vrchem.

Už mě docela mrznou prsty….

Konečně je hotové poslední patro. Na fotce jsou vidět žároměrky, jehlánky  z  keramické hmoty, kalibrované na určitou teplotu. Když se při výpalu v dolním patře pece ohne žároměrka na 1300C, zpravidla končím výpal. V horním patře je tou dobou už 1350C. Jehlánky sleduji otvory v peci, tzv. kukry.

Tak ještě zaklopit pec deskami, okolo pěnošamotové cihly, přikrýt sibralem, což jsou přikrývky ze sklokeramického vlákna kvůli izolaci. Hotovo!

Zítra brzo ráno začínám, musím se na to dobře vyspat!

 

 

 

 

7.3.2010

 

Po spoustě příprav nadešel den D!  Je to první letošní výpal a už se na něj opravdu těším..

Vstávám po 4h ranní, abych už v 5h mohla zažehnout oheň před pecí… Topím jemně naštípaným smrkovým dřevem, které hoří dlouhým jasným plamenem, který prochází celou pecí. Keramice, která se teď postupně bude vyhřívat v peci, jsem dala maximum, a teď už ji pokorně odevzdávám ohni. Bude hodně záležet na dobrém naložení pece, na délce výpalu i na počasí….

Dnes je nad ránem mrazivo, -6C, ale postupně se otepluje až na 0C. Vychází slunce a je jasno. Po pár hodinách předehřívání pouštím oheň do pece. Rytmus přikládání se zrychluje, pec vesele praská. V určitých fázích výpalu držím teplotu , aby se pec prohřála a rovnoměrně propálila…

 

Po 15ti hodinách přikládání se konečně blíží závěrečná fáze výpalu. Vhazuji do pece popel, kvůli efektům, který dokáže mít na roztavené glazury. Plamen šlehá z komína. Nádherná podívaná nejen pro pyromany…!

 

 

 

 

Žároměrky v obou částech pece jsou ohnuty. Pec dosahuje maximální teploty, uvnitř sálá bílý žár. Nechávám dohořet zbytek dřeva a zaklápím přikládací otvor a komín. Topeniště zamazávám hlínou. Žár a hukot pece mi ještě doznívá v hlavě. Po 15,5 hodinách přikládání cítím úlevu, únavu i radost. Dílo je dokonáno…. Je 20:30 hodin, tma, pec však žhne a svítí dál  do noci. …

 

 

 

 

10.3. 2010

 

Po tři dny pec pomalu vychládá, chladím pomalu, kvůli vzhledu glazur. Postupně pak odstraňuji izolaci , cihly a nakonec s očekáváním odsouvám desku. Pohled do čerstvě vychadlé pece je zážitek. Pomalu vyndavám zboží, kus po kuse, malé zastavení v nekonečném procesu vytváření, glazování a pálení. Hodnotím jak co vyšlo, poučuji se pro příště. Pokaždé jsou nějaká překvapení, ale někdy i zklamání…Pálení ve dřevě mě naučilo trpělivosti i umění na ničem nelpět…

 

 

 

 

Nové kusy se dívají na světlo světa, ale hned zase pocestují dál, do lidských rukou, které je budou každodenně používat, užívat si jich a cítit oheň, který jimi prošel…….