Jak je možné? A nikdo mi to zatím nedokázal logicky vysvětlit, protože se ty záhady týkají nejspíš Vás všech. Máme přidělené opravdu krásné místo, které nemůže nikdo bez povšimnutí minout. Stavěním a rozkládáním stánku, aranžováním výrobků se zahřejeme. Takže ze začátku nic zvláštního nevnímáme. Je srpen. Jenže čas běží. Je pravé poledne. Kolem nás proudí davy letně „vystailovaných“ zákazníků. Zatímco my s Petrou drkotáme čelistmi. Občas se najde i velice empatický zákazník, kterému u našeho stánku okamžitě naskočí husí kůže. Nechápe, proč je u nás taková zima. Když mu o pár kroků dál, roztála čokoládová poleva na koblize. Což je mi také záhadou. Slunce svítí i nad námi, ale prostě na těch přiřazených pár m2 z neznámého důvodu nehřeje. Nebo jiné místo, jiný měsíc, ale opět azurové nebe a krásný, slunečný den. Jsme zastrčení v ulici. Počáteční davové nadšení, že se jako naši kolegové na náměstí neupečeme. Což jim prostě „patří“, když mají takové“ nóbl“ fleky. Opět vystřídá boj s „omrzlinami“. Jak je možné, že slunce přesně osvítí během dopoledne východní část ulice? Během odpoledne západní? Vždy se zastaví pár metrů před naším stánkem. A poledne vypustí úplně? Žádné výškové budovy mu ve výhledu nebrání. Nebylo ani hlášeno žádné zatmění tohoto nebeského tělesa. Totální anomálie? Prostě V.I.P. místečka, jak se pak chechtáme. Jasně, že na druhou stranu, jsou místa. Kde slunce žhne celý den a za krapet stínu a ochlazení by dal člověk nevím co. Takže tu máme typ pro laiky, jak na 90% poznáte v davu, mimo stánek, stánkaře? Má na sobě strašně moc vrstev oblečení. Ano i péřovou vestu ke konci léta. Kdyby mu to nebylo blbé, tak si i kulicha narazí, rukavice nasadí a je mu pořád zima. Nebo je totálně splavený, dost často dehydrovaný. Což má z toho, jak se bojí doplňovat tekutiny, aby neobtěžoval „milou“ paní v infocentru. Kde jsou k dispozici v širokém, dalekém okolí, jediné dva záchody, z toho 1 nefunkční.

Je telepatie podvod? No rozhodně ne v tomto oboru. Zde platí davová. Jak si vysvětlit, že mají všichni ten geniální nápad. Že vyjedou brzo, i když je začátek v tolik a rozkládá se do tolika. Plno času na sladký spánek, snídani, pohodičku. Jenže my tam musíme být první. Tím pádem ušetříme čekání, blokování, popojíždění,…….., než budeme moci vyložit své skvosty. Přistupuji do auta. Petra je na mě hodná. Zatím mě stále cestou nabírá i svačinu chystá. Nasadíme spokojené výrazy, jak to máme bezvadně vychytané. Které nám vydrží přesně do doby, než vjíždíme na místo činu. Protože tam jsou snad totálně všichni i holky z Moravy.

Telepatie a psychohru tu máme i v závěrečném dějství. Hodin jak na kostele, všichni místní i přespolní, včetně našeho fant klubu tu tutově již byli. Nenápadně se rozhlížíme kolem, zda-li snad někdo nezačíná balit. Nikdo nechce být za akce kaziče a po pořadatelích se slehla zem. Takže se o to pokoušíme všichni, jak jen to nenápadně jde. Jsou mezi Vámi i tací borci, kteří musí ovládat magii. A svůj stánek, zcela bez povšimnutí, dokáží zmizet jak páru nad hrncem. Během několika sekund naší nepozornosti. Což mě stále, jako nezávislého pozorovatele úplně omráčí. Jak je však možné, že my nedisponující nadpřirozenými schopnostmi, v sobě najednou také najdeme tolik energie, rychlých pohybů a síly vše sbalit? Když po většinu předešlého času hibernujete?

Další záhadou je. Tam jedeme s totálně plným autem a i s totálně nacpaným, ne-li nacpanějším autem, se i vracíme? Vůz zůstává stejný, pár kousků keramiky najde nové majitele. To ještě, jak jsme rozjuchaní z toho nečekaného kšeftu, tak ani nešetříme obalový materiál, který toho také dost zabere. Bublinkovou fólii miluji. Proto se také těchto, pro nás pouhé smrtelníky, šílených akcí zúčastním. Pak tiše trpím. Takže si laskavě noste všichni svoji a myslete krapet ekologicky! Děkuji. Ani nijak nenakupuji. Konkurence, je přísný zákaz. Sic nebyl nikdy vyřčen. Petra je strašně tolerantní, ale musím být loajální. To dá rozum. Ono jít pak pěšky třeba 60km není nic lákavého. Petřina keramika je stejně nejlepší. No a po čem by mé srdce zaplesalo, tak to tam naštěstí není. Takže tím to nebude. Prostě Váš svět, to je samá záhada.

Tak zatím. Všem stále v terénu hodně štěstí a plno spokojených zákazníků. Pěkný podzim. My trénujeme na zimu.