Víte zač je v Pardubicích perník? A co má společného Celetná ulice s perníkem? Který kůň vyhrál 4x a který jezdec 8x? Pozvání od nás přijměte i do Smetanovy Litomyšle, růžových zahrad...
Nejprve trochu sladkého peprníku;)
Historie perníků a jiného medového pečiva sahá do nejdávnějších časů. Pečivo z mouky a medu se nacházelo v egyptských hrobech a také antičtí spisovatelé píší o zvyku starých Řeků rozdávat při různých slavnostních příležitostech a o určitých svátcích perníky různých tvarů.
První zmínka o perníkářích a perníku, jeho výrobě a prodeji v Čechách, je z roku 1335 z Turnova, kde prodávali perník cáletníci – tak se tehdy perníkářům říkalo. Podle perníkářů, výrobců calet, byla v Praze roku 1348 pojmenována ulice Caletná (dnešní Celetná). V roce 1419 bylo v Praze 18 perníkářů. Cechy perníkářů však byly nejen v Praze, ale i v Kutné Hoře, Pardubicích, Turnově a jinde.
Názvem perník se medové pečivo označuje od doby, kdy se jeho chuť začala upravovat pepřem. Latinsky pepř – piper, odtud bývají perníkáři označováni názvem artopiperisté.
Podle pepře v medovém těstě je také v němčině perník pojmenován Pfefferkuchen. Perník byl považován i za lék při potížích žaludečních a střevních.
A zač je v Pardubicích perník? Nejprve musíme poodhalit zákulisí rčení Skví se jako Pardubice.
Pardubice se staly krásnými v době vlády Pernštejnů v polovině 16. století. Bylo to opravdu výstavní město - Pernštejnové stavby podporovali. Proto vzniklo rčení skví se jako Pardubice.
Právě v těchto letech, v polovině 40. let 16. století bylo v Pardubicích draho - ubytování, jídlo - dokonce si velmoži stěžovali, když museli ubytovávat svůj doprovod, že je tu všechno předražené. A právě z této doby, by mohlo pocházet rčení "já ti povím, zač je v Pardubicích perník" - já ti ukážu jak je to drahé.
zdroj a více informací naleznete zde: "http://www.perniky.cz/historie_perniku.htm"
Dříve se uvádělo, že Velká pardubická je nejtěžším překážkovým dostihem kontinentu. Poprvé se běžela v roce 1874. Dostihová dráha v místech, kde se dnes běhá, byla oficiálně založena v roce 1856. Hlavní dráha má dokola 2200 metrů, délka dráhy Velké pardubické je dnes asi 6900 metrů.
Koně musí překonat celkem 31 překážek. Nejznámější je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě. V kursu je ještě několik dalších obtížných překážek, které často rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu jednotlivých startujících. Takovými jsou Irská lavice, Popkovický skok, Francouzský skok, Hadí příkop, Velký vodní příkop, Zahrádky, Velký anglický skok a Havlův skok.
Od roku 1874 bylo zatím odběhnuto celkem 126 ročníků Velké pardubické. Nekonala se pouze v průběhu obou světových válek, jednou zabránila jejímu konání nepřízeň počasí, když den předtím začalo mrznout a napadl sníh a Velká se nekonala také v roce 1968 v důsledku známých politických událostí.
Prvním vítězem se stal ve Francii narozený FANTÔME, v jeho sedle byl tehdy anglický žokej George Sayers, v určitých obdobích uváděn s příjmením Sear. Celkem se do listiny vítězů zapsalo 89 jmen koní a 78 jmen jezdců.
Nejúspěšnějším koněm historie je ryzák ŽELEZNÍK, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát a to v letech 1987-1989 a 1991. Z jezdců dokázal Josef Váňa zvítězit osmkrát, čtyřikrát se ŽELEZNÍKEM, v roce 1997 s hnědákem VRONSKY a v posledních třech letech v sedle TIUMENA, Václav Chaloupka má ve sbírce čtyři triumfy, tři s KOROKEM a jeden v roce 1978 s VÁCLAVEM.
V průběhu historie se také dostihu zúčastnilo několik žen. Jako první Lata Brandisová, která dokonce v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou NORMA zvítězila.
zdroj a kde se také dočtete více: "http://www.vpcp.cz/cs/historie.html"
Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem v ČR a zároveň patří k největším pravidelně konaným festivalům klasické hudby v Česku. Letošní kulturní zážitek si můžete vychutnat od 16. června do 6. července.
Koná se každý rok na přelomu června a července již od roku 1949 v rodném městě Bedřicha Smetany, koncerty jsou však pořádány i v okolí Litomyšle. Centrem festivalového dění je areál Státního zámku Litomyšl. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky příznivém II. nádvoří s výsuvným zastřešením, ale také v audienčním sále zámku, jeho divadélku a kapli, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě. Návštěvnost posledních ročníků Smetanovy Litomyšle se průměrně pohybuje mezi 15 až 20 tisíci diváky. Pořádající organizací je Smetanova Litomyšl, o.p.s. a festival je členem Asociace hudebních festivalů ČR.
Přijměte i naši pozvánku na zámek Nové Hrady, s jejich okouzlující růžovou zahradou.
A představení našich soutěžících v Soutěži krajů na téma Inspirace Pardubickým krajem zakončíme majestátním lvem, který má Pardubický kraj ve znaku.
Finálové hlasování naleznete ve FlerMagu s sekci Soutěže.