….dívám se do zrcadla, na krku mám nákrčník z gumy a plachtu až po zem, pozoruju, jak přejíždí nůžkama z jedné strany na druhou, s obavou co z toho bude….povídá zajímavý věci, uvízne mi jedna ---- kde jinde než tady by si člověk užil coca - colu….

….asi dnes zase neusnu, protože s tím počítám, ulehnu na znak a nechám vše proudit….JE dokončeno…..protisk sebe sama, tělo leží, v hlavě plápolaj zbytkový myšlenky, světlo svítí, jemně, jasně a nepřetržitě…proces metamorfózy je u konce, to zezadu, se přesunulo do.…In=V….mnoho vrstev sebe sama, přesouvám těžiště pozornosti kam se mi zachce, všude jiná story… 

…budík ráno, vynýst koš, nakrm kočku, stihni bus.…..cestou pozoruju stínový divadlo kolem, promítaný na plátno těm, co si myslí, že jsou účastníky děje a že ho ovlivní, bez sil a chuti cokoli říct, už tolikrát opakovaný.....dám si coca - colu, třeba si to taky užiju……. 

………večer sklenka červenýho u diskuse, pozorujíc obraz vidím dobře? Zmrtvýchvstání, vidím toho, co vymřel po meči s čistou královskou krví se vrátil a JE tu, JE tu naplno Kristovské fluidum prolínajíc se prostorem bez času, očekávaný příchod se uskutečnil, nesen na vlastních křídlech, nabízen komukoli, kdo může a chce? přijmout…dvě zakleslé pyramidy tvoříc hexagram dobré a špatné, stejné chuti, se oddělilo nadobro….rozeklál je meč na jeho obrazu……… 

….během ve sněhu a nocí, kde nepotkáš člověčinu, na mostu ho zachytím, jako na jevišti divadelních prken, jaká hra? A proč vlastně? A jak dlouho ještě? 

…...zase na cestách, tentokrát jiná galaxie…..prostup obklopenej bublinama, velká křehkost zve mne dál a já tam vpluju…obloha barvy purpurové a země barvy krému, pod obzorem se cosi zvedá samo ze sebe, je to velká bytost součástí té krémové hlíny a přesto se vyděluje aniž po ní zůstal dolík…dozvídám se mimochodem, díky svému úžasu, že tak to u nich chodí…..jsme spojeni v jeden celek, a když chceš někam vyrazit, vydělíš se…napadá mě puzzle, ale tam jsou švy, tihle se prostě zvednou jako těsto na kynutej koláč a odkráčí bez kroků, vše je tady organické ani stopa po technologii……další obyvatel v podobě hlavy uzavřené do bubliny, bílé, hladké kůže s očkama hranostaje, na krku má taky nákrčník, tenhle je ale krásně zdobný, ne jako ten můj z gumy u holičky, malou bradku a jinak žádnej chlup, ani vlas, kde má tělo napadne mě, vidím jenom hlavu v bublině…za chvíli se vynoří druhá, ale ženská, jsou tam naproti sobě, dvě velký hlavy, každá má svou bublinu….napadne mě jak se asi přes ně líbaj, tyhle hlavy? Jen co dokončím myšlenku už jsou v sobě a ze dvou bublin jedna je, s dvěma hlavama uvnitř…….dost zvláštní, kde maj tělo ptám se sama sebe, nebo maj jen hlavy? Odpověď na sebe nedá dlouho čekat…připlouvají mraky s lenoškou a divou toho světa, stejně bílou útlých údů, bez vlasů a chlupů, válí se tam jako Kleopatra z Egypta…taky že jo jsme jejich Pra předci tam  u vás se to ale vymklo……