Večerní běhy polničkama mám ráda, pomáhají rozptýlit podivnou tíseň, která se ve mně někdy rozhostí, tak jako v pátek, jako dnes.

 Moje srdce je jako prvek v husté síti útrob kamene, ta sounáležitost mi dělá radost…

 být s nimi bez požadavků,

 být svázán v husté síti a neztratit sebe,

 ty světy jsem si zamilovala,

 ty světy mi teď chybí, místo radosti teď cítím bolest….

 

 Běžím černou nocí a bez volání, jak už často se mi stává, přilétá můj přítel v nočním běhu.

Sova, co mě doprovází, v osmičkách krouží nad hlavou pár kilometrů, než se rozloučí zpět na svou větev…. je to ta co zalétá mi do sna už několik let?

Můj ptačí spojenec, kterého jsem poprvé potkala na pomezí bdění a spánku, když mi spadla hlava do otevřené knihy, DAR ORLA se to jmenovalo….

Proměnila jsem se v ptačí bytost, která plachtila po větrných proudech, nechala se chytře nést a okem hbitě pozorovala své okolí…všimla jsem si taky, v té poloze ptáka, že mi z těla táhne nit, ale kam? Byla jsem ta ptačí bytost a taky ta v posteli s hlavou v knize. Těžiště pozornosti jsem přenášela, kam jsem chtěla…. Býti ptákem pro ten letmý okamžik, mi dalo silnou zkušenost, a proto dneska vím, jak dravci vidí, jak užívají vzdušných proudů k letu….

V té husté mlze, se rýsovaly v dálce pobřežní útesy, do kterých moře vykousalo díry. Na útesu stála postava zahalená v kutně s kapucí na hlavě. Snesla jsem se tenkrát na její rameno, volala mě beze slov. Podívat se pod tu kápi nešlo a já tak moc chtěla vědět kdo se pod ní skrývá…. Mé ptačí volání beze slov nebylo vyslyšeno, jen zpoza kápi vypad pramen vlasů za chodu řka: ještě ne, ještě nepřišel tvůj čas. Ten pramen vlasů vidím dodnes. Ptala jsem se pak, jestli JSI i tady, nebo jenom tam?

Nic naplat, odstřelil mne z ramen, po šňůře co mi táhla z břicha, jen se vzpomínkou na ty vlasy, jak pokračoval příběh, se možná někdy dozvím…asi…..

….je už pozdě, asi k ránu a já si teprv čistím zuby. Svět se zase proměňuje….z odtoku se stává dravčí hlava, z proudů černé pasty, husté letky toho dravce…. Kapky vody lesknou se mu v peří, jako diamanty v brusu….nové obzory mě volají, bratři v letu…..