Z cyklu na pomezí spaní a bdění a doplněno potulkou.

Na pomezí mezi bděním a spaním jsem věděla, s neochvějnou jistotou co je to a co to znamená, co mi je sdělováno a ukazováno, jak jsem však byla u ranní kávy, najednou to bylo JINAK a vše se zdálo vypařit až na tento záznam.

Zdá se nyní ve světle známé reality, že informace se vztahovaly k principu tvorby, projevené zde do fyzické roviny. Vidět se daly dva, něco jako stojany, která stály proti sobě. Oba byly zakončeny do tvaru trychtýře a z nich proudil paprsek, tedy dva paprsky proti sobě. V momentu střetnutí došlo k propojení v kružnice a ty utvořily kouli, ve které bylo něco jako blesky….jak si to teď pamatuji, tak jsem vnímala, že takto se dá vytvořit úplně vše... pak se mi vybavila zkušenost, kterou jsem udělala behem tance na mandale.  

  Realitě jak ji povětšinou známe…. Došla  jsem do tělocvičny a zem byla zasviněná snad centimetrovou vrstvou prachu, tak jsem si ji pěkně vytřela, přesně na rozměr 8 x 8 m, abych tam mohla plachtu rozrolovat.  Asi v půlce tance, jak si tak pluju prostorem zavádím pohledem o místo mimo mandalu, na zbytek neutřené zeme….v prachu jasně vidím ženu, co chová dítě….nevěřím vlastním očím (těm už nevěřím dávno), a jak dělám otočku zírám na ten výjev znovu a najednou to se mnou mluvi a říká doslova------A KDO JE MATKA?......Obrazec vypadal tak, že žena chovala v náruči dítě a z hlav obou, tedy ženy i dítěte vedl dlouhý dutý prut, který byl spojen v jedno. Celý výjev pak vypadal jako trojúhelník, kde jeden konec byla matka, druhý dítě a třetí končil kdesi v prachu nevytřené podlahy, kde už nebylo NIC……. A kdo že je pak ve SKUTEČNOSTI MATKA? Ve skutečnosti žádné děti ani matky nejsou, vše pochází z jednoho zdroje, který je v nás ve všech, prolíná námi, jako klacek skrz opíkanej špekáček:-))) hmmm nakonec mi se tady dost často i tak smažíme:-))))

 Během tance mi pak chodily zajímavé vjemy, když je shrnu, tak v podstatě šlo o to, že sen, bdění, usínání a vstávání se pomalu začíná stávat jedním, prolíná čím dál tím víc a hranice se mažou, kdo chce tedy vnímat svět za oponou má teď nejlepší šanci, opona spadla a vše začíná být vidět velice jasně, jde jen o to, KDO SE DÍVÁ a ODKUD.