Vítězka listopadového kola Sepetra vybrala pro prosinec krásně třpytivé téma : Zázrak vánoční se soutěžními barvami bílá a zlatá.

ZÁZRAK VÁNOČNÍ

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. Hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Předchází mu doba adventní končící Štědrým dnem jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční trvající v římskokatolické církvi do neděle po 6. lednu, před druhým vatikánským koncilem do Hromnic 2. února.

K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání.

Štědrovečerní večeře

Do štědrovečerní večeře se dodržoval půst a nesmělo se jíst maso. Jako polední jídlo se na Štědrý den podávalkuba(také staročeský, černý kuba). Je to tradiční české jídlo, jehož základem jsoukroupyahouby, často nakládané nebo sušené.

24. prosince se schází celá rodina na slavnostní večeři se speciálním postním jídlem, která je důležitou součástí oslav Vánoc. Při večeři jsou všichni svátečně oblečeni a jídelna je vyzdobena. Na stole může být ubrus s vánočním motivem a zapálené svíce. S jídlem se čeká, až bude shromážděna celá rodina. V některých rodinách se připravuje o talíř víc pro nečekanou návštěvu. Před večeří se všichni společně nahlas pomodlí nebo zpívají. K večeři, která v minulosti musela být postní, se podává ryba, obvykle kapr. Kapr jako postní a zároveň i chutné jídlo se velmi rozšířil ve městech 16. století, což byl jeden z podnětů pro vznik rožmberského rybníkářství. V 19. století se i v českých zemích uchytil způsob kuchyňské přípravy kapra, původem z Rakouska.[20]

Tradiční večeře se skládá z rybí polévky,bramborového salátus kaprem, který se připravuje jakoobalovaný a osmažený. Z některých částí (hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutnárybí polévka.

Již v rámci příprav na Štědrý den se v Česku pečevánoční cukroví,vánočkaaštóla. Většina vánočních cukroví se připravuje ze směsimouky, cukru,vajec,másla,kakaa,čokoládya různých druhůořechůakandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhanýmkokosemnebo kakaem. Typickými vůněmi jsouvanilkaarum, typickým kořenímskořice. Vánočka je druh sladkého pleteného pečiva z kynutého těsta. Štóla je druh pečeného vánočníhomoučníku, má tvar podlouhlého bochníku a pochází z Německa(der Stollen). Uvnitř je zapečeno například sušené ovoce a ořechy a svrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Na Štědrý den se pekly z „bílé mouky“ čerstvé koláče „pecáky“, „lopaťáky“ hruškové, zelné nebo jiné, makovníky, makové bábovky (buchty) a jablečný závin.

A jak vypadá Štědrý den u Vás? Jaké cukroví pečete, jaké zvyky dodržujete, jaké koledy máte nejraději... to všechno můžete připsat u svého výrobku, který budete vkládat do soutěže. Klidně to může být právě tou větičkou u výrobku.

Paletka pro tvoření :

Posuďte sami, jak se nám naše soutěžní výrobky povedly a oceňte svými hlasy ty nejlepší z nich.

                                                                        Hlasovat můžete do 31.12.2020