Tuhle jsem na něj narazila u maminky na chatě. Takový díravý zbytek šperku, který máma nosívala. Kdysi v něm byla přírodní pryskyřice, jantar odněkud z Bulharska.
Kdo ví, kdo ho z kovové obruče vyrazil, rozdrtil a zničil. Teď tu zel prázdnotou jako oko na punčoše. Tyhle díraté přívěsky či prsteny mě přitahují. Je škoda je vyhodit, umělá pryskyřice jim může znovu vrátit život.

Měla jsem v plánu udělat vnitřek přívěsku tyrkysový,
ale uviděla ho dcera a barvu si navrhla sama





Toto byl zase prstýnek po sestře.
Kdyby nebyl moc veliký, asi by také zůstal v rodině.


Nevyhazujte podobné věci,  třeba je někdo dokáže opravit ;-).