Zima...sníh...mráz... pro někoho nádherný čas... Lyžovačka, bruslení... Bohužel, já jsem teplomil a zimu akceptuju pouze v okamžiku, kdy s vnukem stavím sněhuláka, nebo blneme v čerstvě napadaném sněhu. Tečka!!! Tím  pro mě kouzlo zimy končí, takže "zimomilové", nechť prominou , ale já  chci sluníčko, teplo, motýlky na zahrádce...

Motýlci...kouzelná křidélka, která se třepotají nad kytkou, nádhera barev, něžnost  a lehkost, kterou v sobě vždy v létě přinesou...

V zimě mi prostě chybí. 

A když chybí, tak si je přivolám. Aspoň malováním, které vykouzlí motýlkové šaty, nebo veselou mikinu...

Ale než se motýlci dostanou na šaty, trošku to potrvá. Je zima, tak sníh jiskří až do třpytivě modré  a proto první letošní motýlci budou modří.

Takže nejdřív si je namalovat jen tak na černo, velké, malé...hlavně hodně!

A potom barvičky, třpytivé, moje oblíbené modréééé

A teď už "jen" podlepit tenoučkým vlizelínem, obšít, jemně vystříhat a celá letka je třetí den práce tu:

Jsou třpytiví, malí, velcí ... a hlavně ! modří, moje nejoblíbenější barva se v různých odstínech promítla do křídel motýlí letky.

A nyní už jen zbývá "maličkost", ušít šatičky, naaplikovat motýlky, domalovat, vytvořit z jednoho motýlka brož a dalšího přidat na náhrdelník a hotovo.  A celá motýlí letka je připravena vzlétnout .

A protože určitě zima bude brzo pryč, tak ledová modrá už střída rozmalované motýlky v sluníčkových barvičkách!