Celý vesmír přirozeně recykluje... Ani atom hmoty, ani paprsek energie nepřijde nazmar, vše se jen přetváří a přelévá v nekonečném cyklu zrodu, zániku a znovuzrození...
Pouze člověk vytváří odpad !
Hmm… Takové zjištění pro nás lidi není právě lichotivé, a tak vyvstává otázka: jak to změnit ? Jak přestat zamořovat planetu množstvím zbytečných odpadků – vlastně „bobků“ po existenci člověka ?
Ono je to v podstatě jednodušší, než si myslíme: učme se od přírody jak dokonale využít všechny (staro-nové) zdroje, chovejme se a mysleme smysluplně a eko-logicky. Stačí vlastně jen postupně změnit svoje dosavadní odpadové zlo-zvyky, pronést nové dobro-zvyky do svého každodenního života, a začít myslet nejen na svůj komfort a na sebe, ale hlavně na celek, v němž všichni žijeme, který všichni sdílíme – lidé i ostatní bytosti této planety.
Samotné třídění odpadu nestačí – přestaňme konečně myslet jednorázově, to jest používejme věci opakovaně použitelné, opravujme, recyklujme…, přesně, jak to dělá celý vesmír…
...a hned tu máme styl, skloňovaný dnes ve všech jazycích – ZERO WASTE – život s nulovým odpadem...
Začít ale musí(me) každý sám u sebe, doma, denně, (na)vždy.
Shrnuto v několika navazujících bodech mohou první kroky k životu bez odpadu vypadat asi takto :
1) ZAMÍTNOUT co nepotřebujeme
2) ZREDUKOVAT co skutečně potřebujeme
3) ZUŽITKOVAT vše, co spotřebováváme a kupujeme, nakupovat s rozmyslem a plánovaně
4) RECYKLOVAT co může ještě sloužit, OPRAVIT co je opravitelné a funkční, NABÍDNOUT nebo DAROVAT co sami nemůžeme zužitkovat
5) ZKOMPOSTOVAT co zbyde
Všichni už známe nakupování do vlastní látkové tašky namísto igelitky, ale nákup do šitého nákupního sáčku místo všudypřítomného mikrotenu už chce od hospodyňky trochu plánování i odvahy, odolat rozpačitým pohledům prodavaček a pokladních.
Stejně tak zabalení dárku do látkového pytlíčku místo hory balicích papírů; milé maličkosti pro děti i dospělé budou rázem dvě - dárek i obal – a vše může být zero waste, bez vytváření dalšího odpadu.
Nesnažím se tu o lacinou opsanou agitku – těch je kolem nás nepočítaně; kdo chce, ten je už vidí, kdo nechce, nezavítá ani sem.
My zralejší však máme k dispozici často bohaté osobní zkušenosti, které bychom rádi předali dál, najde-li se ucho k naslouchání. Dovolím si tedy pár drobných, leč stále platných, vzpomínek:
Měla jsem velké štěstí, že jsem vyrostla v rodině přirozeně skromné, šetrné, prakticky a logicky smýšlející. Před půl stoletím nikdo neskloňoval slova jako ekologie, recyklace, či dokonce zero waste – tehdy se prostě tak žilo. Zjednodušeně – nebyli jsme chudí, ale měli jsme převážně jen to, co jsme si doma vypěstovali či sami vyrobili,. Pokud bylo třeba něco jiného, tak za případné vlastní přebytky jsme mohli s rozmyslem nakoupit to, co jsme sami vyprodukovat neuměli.
Moje babička kdysi opakovaně (a dokonale neviditelně) štepovala ponožky - mimo jiné i proto, že velmi dobře věděla, kolik práce a trpělivosti je potřeba na upletení nových - očko po očku, třeba i ze sebemenších zbytků vlny (která tehdy nebyla vždy snadno k mání). Nám dětem, s neustále se kluboucími palci a patami od nekonečného lezení a běhání bez bačkor, dokonce vypodložila již unavené šlapky ponožek „novými“ podrážkami – samozřejmě recyklovanými ze zdravých částí obnošených tepláků. Hřálo to na nohy a měkce to měnilo podlahu v zábavnou klouzandu... :-)
Z "odrostlých" punčocháčů se udělaly podkolenky, z podkolenek ponožky, z ponožek ťapky.
Ze zbytku polštářového sypku babička ušila sáčky na luštěniny, kusy doslouživšího povlečení proměnila v utěrky a kapesníky, z okrajů prořídlého froté ručníku ještě vyšetřila žínku, z vysloužilé košile se zrodil pytlík na cvičky či taška, vlněná sukně byla transformována v měkký sedák, a osiřelý páseček od šatů ještě mohl sloužit jako ramínko, poutko, nebo ucho k tašce...
Z už opravdu roztrhaných a nenositelných oděvů se vypáraly zipy, odstřihly knoflíky a háčky – vše našlo nové uplatnění bez nutnosti koupit nové…
Pro mne to bylo a dodnes je nepřeberné spektrum inspirace, babička prostě zužitkovala každý sebemenší pevný kousek dosluhujících oděvů i zbytky nevyužitých textilií, její trpělivé ruce vykouzlily z malinkých odstřižků další potřebné věci, a dokonce i hračky, naučila mne šít na panenku právě z takových zbytečků – prostě vytvořit něco docela nového a užitečného. A i s těmi nejvetchejšími zbytky hadříků se nakonec ještě dal utřít prach, než definitivně skončily v kamnech…
...panenka Pepinka... (100% ze zbytků)
Teprve po mnoha desetiletích jsem si uvědomila, jaký to byl přirozený život „zero waste“, jak logická a dokonalá domácí recyklace u nás doma probíhala, a jak vzácnou a důležitou výbavu jsem touto výchovou dostala – výbavu, která se mi dnes velmi hodí, díky níž mám výhodu, ba dokonce náskok, protože je pro mne přirozené takto myslet…
Samozřejmě nejsem sama s podobnou zkušeností, mnozí jsme takto vyrostli – a přesto se s blahobytem a snadnou dostupností všemožného sortimentu zboží v posledních desetiletích z mnoha domácností šetrnost nějak vytratila; výrobci a jejich fikané reklamy roztáčejí spirálu dalšího a dalšího konzumu velmi úspěšně, a velmi rychle… ale kam to vede ?
Proto mám radost, že velkým a všeobecným trendem všech moderně myslících lidí se stává poctivá snaha naučit se znovu smysluplné šetrnosti, kterou naše babičky tak dobře uměly…
...čaj v hedvábí...
Také V KUCHYNI byli naši předkové zvyklí vše zužitkovat, a ze zdánlivého odpadu (pro nás dnes relativně neupotřebitelného) stvořit dokonalý pokrm. Věděli jste, že třeba oblíbená čalamáda (či dnes tak populární pickles) vznikla původně z odřezků, slupek a vrchních listů zeleniny (které se dnes vyhazují - v lepším případě do kompostu) ?
I výtečný čaj z vlastnoručně nasbíraného šípku a ovocných slupek (zbylých po strouhání jablek do štrůdlu) si jistě mnozí pamatujeme z dětství...
Nejeden hvězdný šéfkuchař dnes znovu objevuje kouzlo babičkovských lahůdek ze zbytků od včerejška, ať už jsou to šťouchané brambory s kyselým zelím, grenadýrmarš čili uhlířina, anebo slaný koláč alias nádivka ze starého pečiva... Dopřeje-li pochoutce světový název a moderní talířový design, sbírá na světové úrovni uznání gurmetů za ultramoderní objev vaření bez odpadu – kuchyňské zero waste, ...které ale pro naše babičky bylo každodenní samozřejmostí…:-)
...vaříme i ukládáme s láskou...
Jasně - přešívky, uhlířiny a čalamády dnes u mnoha lidí vzbuzují spíše úsměv na rtech - vždyť proč by opravovali, látali a přemýšleli nad svým odpadem, když se za pár korun dá pohodlně pořídít nová věc, že? Pominu-li lidské touhy být IN a trendy, a za každou cenu pošetile vlastnit nejmodernější model čehokoli, zůstává fakt, že životnost mnoha konzumních výrobků je cíleně zkracována výrobci jen na nejnutnější (záruční) dobu. To nutí zákazníky pořizovat si stále nové a nové modely telefonů, oděvů, aut, nábytku - vždyť často už při nákupu nového zboží zákazník obdrží poukaz na nákup ještě novějšího…
Krom toho - na visačku nového trička výrobce rozhodně nenapíše, že jeho výroba byla mnohonásobně dražší, než využití zbytkové či recyklované suroviny, že z téhož důvodu spotřeboval 10x více vody, a že jej vyrobily děti kdesi na opačné straně zeměkoule, v příšerných podmínkách, místo školní docházky a za bídnou zlámanou grešli mzdy... !
Právě takto - z neinformovanosti a přehlížení - se mnoho lidí dostává do nekonečné a těžko kontrolovatelné spirály spotřebních nároků, snadno a neodvratně kloužou do nešetrnosti, vytváření zbytečného odpadu z marnivosti, důkladně masírováni reklamou na nové a nové krátkodobé spotřební nepotřebnosti...
((Apropos - všimli jste si někdy, že slovo reklama - resp. reKLAMa - má přímo v sobě zakódovaný „klam“ a tudíž že vlastně zákazníka opakovaně (re-) klame ?! Máme to přímo před očima a nevidíme…))
Tím optimističtěji zní, že všude v ekologicky smýšlejícím světě je trend šetrnosti už dávno znám a vítán. V metropolích lze potkat stále víc OPRAVkaváren s možností služeb, např. oprav oděvů, domácích spotřebičů, hodinek, jízdních kol... Tam si přinesete třeba žehličku, a než vám ji technik opraví, dáte si kávu nebo svačinu, než vám švadlena všije nový zip, můžete si doběhnout nakoupit do sousedního obchodu... Můžete si tu dokonce i koupit darované opravené přístroje, vybavení, anebo hračky ušité ze zbytků látek...
Také na mnoha místech i v ČR už najdete tyto kavárny - opravny, specializované obchody, i stánky a koutky se sortimentem a pomůckami ZW se objevují už i v některých menších městech a na trzích…., a to je velká radost..:-)
... zero waste patří ke každému indiánovi... :-)
K životu bez odpadu patří velkou měrou také bezobalové nakupování, slibně se rozvíjející v oblasti potravin či drogerie; ve městech již většinou lze takový ochod najít - tedy pokud člověk má o bezobalové nakupování opravdu zájem.
A nemáte-li s nakupováním v bezobalovém obchodě ještě žádnou zkušenost, zveme vás na malou exkurzi do jednoho z takových obchodů...
V bezobalovém obchodě je většina produktů uložena v nerezových (gastro) nádobách, kanystrech nebo v tzv. násypnících. Sami, nebo za pomoci obsluhy si můžete do vlastního obalu nabrat, nasypat či odlít přesně tolik, kolik od dané komodity potřebujete, přičemž minimální množství nákupu není omezené. Pokud si však nejste jisti a potřebujete pouze vzorek „na zkoušku“, můžete si zakoupit i jen velmi drobné množství. Kromě toho, že nákupem v bezobalovém obchodě předcházíte tvoření odpadu, minimalizujete také šanci na to, že vyhodíte přebytky, koupené kvůli „výhodnému“ maxi balení v běžném obchodě, přestože jste takové množství vůbec nepotřebovali...
Bezobalově můžete samozřejmě nakoupit už i chlazené potraviny. Některé z nich jsou v chladicím boxu a při jejich nákupu Vás obslouží obsluha, jiné můžete nalézt v samoobslužné lednici (např. mléčné výrobky ve skle).
Dalším bonusem jsou zálohované sklenice, které po zkonzumování obsahu lze vrátit do obchodu, odtud jsou zpět posílány dodavatelům, kteří je čistí a opět plní. Odpad v podobě jednorázových obalů tedy ani v tomto případě nevzniká.
Nejčastěji se pro nákup hodí všemožné krabičky, dózy, sklenice, plechovky, látkové, papírové a jiné sáčky. Je možné si přinést i jen utěrku, do které si zabalíte třeba nakoupené pečivo. Na koření si můžete rovnou donést kořenky, v nichž koření doma uchováváte, a nemusíte pak doma už nic přesypávat. Zkrátka fantazii se meze nekladou !)
Potřebujete koupit více věcí a nezbyla Vám už žádná volná nádobka ? Jdete na nákup neplánovaně, a nemáte žádné vlastní obaly ? Pro vás tu funguje chytrá burza obalů.
A naopak - máte-li sami přebytek prázdných sklenic, lahvičky od drogistických přípravků, nebo i obaly od vajíček, toto vše můžete do obchodu donést. Darované obaly jsou pečlivě vymyty a očištěny, a jsou dány k dispozici zákazníkům. Je rovněž možné si zde zakoupit lněné pytlíky, lahvičky z tmavého skla i praktické patentní sklenice.
Pro nákup je třeba si nejdřív prázdný obal v obchodu zvážit, než do něj začnete plnit žádaný obsah - za tímto účelem je instalována samoobslužná váha; ta vytiskne štítek s hmotností prázdné nádoby, který si na nádobu prostě přilepíte. Je to stejné, jako když si vážíte zeleninu v supermarketu. Plnou nádobu již vážit nemusíte - obsluha u pokladny ji zváží a současně odečte hmotnosti prázdných nádob z nalepených váhových štítků. Platíte tedy pouze obsah, nikoli i váhu obalu…!
Je překvapující, co vše je možné bezobalově nakoupit : luštěniny, rýže, obiloviny, těstoviny, ořechy, sušené ovoce, mouky, koření, množství mléčných výrobků, čokolády, vejce, slané i sladké pečivo, marmelády, paštiky, med, oleje, octy, tofu, pomazánky, olivy, kysané zelí nebo sójovou majonézu a rostlinné mléko. Bezobalově můžete koupit i potraviny bez lepku, bez laktózy nebo pro vegany…
Kromě snižování produkce odpadů podporuje ZW také kvalitní a lokální potraviny - velká část je buď v bio kvalitě, od malých českých farmářů, či dokonce z biodynamického zemědělství. Například vejce od slepic z klecových a halových chovů zde rozhodně nenajdete…
Tzv. „volně stáčené“, to jest bezobalově, můžete nakoupit také eko-drogerii, prací a mycí prostředky, aviváže…., různé druhy mýdel i mýdlové ořechy, kosmetiku... Pro ZW-kutily zde mají dokonce i základní suroviny, ze kterých je možné si doma vyrobit své čisticí prostředky a kosmetiku; také ZW doplňky jsou samozřejmostí…
(ZDROJ - informace o bezobal.nakupování, foto: NEOBALENO)
Děkujeme za možnost nahlédnutí, za text Tereze Muzikanti sobě a Mirce RE-NATUS
...A ještě věta pro všechny, jimž tu přece jen chybí vyšší idea:
Nezvyšováním - tedy snížením vlastních nároků a skromnějším životním stylem lze dosáhnout mnohem větší vnitřní spokojenosti, neboť věci a touhy nás šťastnými neučiní…
Ano, je to na volbě každého z nás, nikdo nemá právo nutit druhé k takovému stylu života. Ale ruku na srdce - jak jednou vysvětlíme svým dětem a vnoučatům, že nám hospodaření bez odpadu kdysi nic neříkalo, a tedy kvůli naší hlouposti, ignoranci a aroganci právě oni budou muset žít své životy na nevábných a nebezpečných hromadách našich odpadků ?!
Máme radost, že zde na Fleru panuje velmi příznivé klima pro kreativní tvorbu v duchu ZW, recy- a up-cyklace.
Fler klub 100x jinak se tentokrát ve své tvorbě zaměřil právě na téma ZERO WASTE, podle této barevné palety :
Nahlédněte, kochejte se paletou barev i nápadů..., také se vám líbí ?
butonkový náramek S láskou k přírodě
sada kapesníčků Spojení s přírodou
...DARUJ ...zelenýma rukama :-)
...a protože i přízi lze využít do posledního zbytečku
