Tak já tedy donedávna neznala... Ale to nevadí :)

Protože mám z nějakého nejasného důvodu celoživotně veskrze kladný vztah ke skandinávii a Švédsku obzvláště, mám ve svých oblíbených na síti přidané i velvyslanectví Švédska.

A tady na moment odbočím, protože ty nejasné důvody, když se tak zamyslím, jsou vlastně zcela jasné! Začalo to pravděpodobně Dětmi z Bullerbynu, Pipi Dlouhou punčochou a Ronjou, dcerou loupežníka - tam mě už jako malou holku oslovovalo především to vnímání svobody, ten prostor k životu a myšlení a příroda, samozřejmě :) Pokračovalo to uvědoměním si, že švédský typ muže je pro mě opravdu přitažlivý. ABBA mě zasáhla v pubertě a končí (vlastně určitě nekončí) to láskou ke skandinávské detektivce. Konec odbočky!

Tak tedy nedávno na stránkách velvyslanectví zveřejnili příspěvek ve smyslu, že se tam mají všichni rádi a chovají se k sobě přátelsky a slušně, a to až do chvíle, kdy někdo přinese semlor - pak veškěrá legrace končí a nastává zákon džungle a boj... Jak vnímavý čtenář jistě pochopil, jedná se o pokrm - a to ne ledajaký. Pátrala jsem dále a zjistila, že se jedná o oblíbený dezert, především ve skandinávii, a úplně nejvíc ve Švédsku.

Seznamte se se semlor!

Začneme gramatikou - jak jsem se poučila, v jednotném čísle je to SEMLA, množné číslo pak SEMLOR - to abychom si správně rozmněli :)

SEMLA je tedy tradiční skandinávský dezert z kynutého těsta, ochucený kardamomem, mandlovým krémem a šlehačkou, který se peče jako tradiční velikonoční pečivo - třeba jako u nás velikonoční mazanec nebo beránek. Skandinávci, obzvláště Švédi, ho zbožňují, a o Velikonocích zkonzumují neuvěřitelné množství této pochoutky. S globalizací a kosmopolizací se tento oblíbený moučník rozšířil do dalších koutů světa, kde ale poněkud lidé nerespektují švédské tradice a snaží se ho péct celoročně. To ovšem Švédy trošku pobuřuje a tradic nedbajícím cizincům se nevyplácí, protože mimo velikonoční období se prostě nepovede

A vzhledem k blížícím se Velikonocům a v očekávání návštěvy o víkendu, jsem usoudila, že semlor rozhodně musím vyzkoušet - ta představa chuti a vůně - madle, šlehačka a kardamom - ta mě uchvátila! Malinko mi tuto představu nabourala páteční návštěva místního obchodu, kde někteří spoluobčané, jistě v očekávání nadcházejícího hladomoru, vykoupili veškerou hladkou mouku. Ale necelé půlkilo jsem doma nakonec ještě našla. Takže jsem se v sobotu mohla dát do pečení. Jedná se o kynutý pečený moučník ochucený kardamomem, postup není složitý. Snažila jsem se ho ale pečlivě dodržet, jak mi poradili v diskuzi na velvyslanectví. Ukoulet stejnoměrné bochánky, které nikde neprasknou a nezdeformují se, chce trošku cviku a vysokou míru trpělivosti! Fígl u semlor pak, jak jsem se dočetla, spočívá v prolnutí chutí. Takže je třeba naplnit den předem, aby se vše pěkně prosáklo a prolnulo a extáze při konzumaci byla dokonalá!

Vzhledem k ohlasům okolí si troufnu tvrdit, že se povedly. Servírování a konzumece k nedělní kávě proběhla ke spokojenosti všeh zúčastněných :)

Ovšem profesionální porovnání zatím nemám, pravé skandi jsem ještě neochutnala. Takže Švéd by moje semlor možná podrobil kritice, nevím :) Každopádně můj repertoár velikonočních dobrot se rozhodně rozšiřuje!

Pokud jsem vás nalákala a vyzkoušíte, jsem ráda a přeji hodně zdaru a dobrou chuť!

Vaše monimoni ♥

P.S.: Žádáte mě o recept, já si ho vygooglila - koukněte například na "Děvče u plotny" nebo tady:

https://fresh.iprima.cz/recepty/semla (postup je tady perfektně popsaný - je trošku složitější, já se ale snažila dodržet, ale doporučuji trochu méně soli a trochu více mandlové nápně - tu jsem dělala podle Děvčete u plotny)