Jsem dítě 70-tých let. Panelákové zástavby a šedé uniformity. Právě proto, se jako výtvarnice vyžívám v barvách. Větší část svého výtvarného života, jsem pracovala ve Studiu bratři v triku. Napřed jako fázařka, později jako animátorka Kresleného filmu. Fázařka je od slova fáze-část pohybu. Nechci zlehčovat součastné obecné povědomí o animaci, ale- v r.1982 jsem si nechávala dělat kontaktní čočky a optik, který vypisoval mé inicialy nechápal, že nejsem frézařka... Slovo fázařka jej rozesmálo natolik, že musel prchnout za svými koleginěmi a řval smíchy, že obsluhuje frézařku. Po likvidaci Krátkého filmu jsem ještě pracovala v několika animačních studiích, ale Kreslený film byl velké studio a zakázek, které získala studia Duran, Animax aj. bylo málo.
Mezi zakázkami jsem bývala bez práce a tak jsem kamarádce ,,tapetovala" výlohu obchodu dětskou obuví. Vyráběla jsem tématické, velkoplošné obrázky ze samolepicích fólií. Vyrábím je dodnes i když nyní pracuji i za výlohou, jako prodavačka dětské obuvi.
Protože všechen šas i chuť malovat nevyčerpaly jen obrázky na výlohy, tak postupně vznikala malovaná trička a dekorované užitkové sklo.
Moji součastnou výtvarnou činnost: dekorované sklo, malovaná trička i některé výlohy můžete posoudit na Fleru.