Catie

Nomen omen... jmenuji se Libuše a pokud budete chtít, vezmu vás na cestu po světě, který vidím já.

I když žiju na úžasném místě, které dýchá romantikou Máje, kde šumí říčka, hučí borovice na skále a kde jsou západy slunce krásnější než kdekoliv jinde a noci tajemnější...

...i přesto žije část mé duše někde daleko na severu a nejšťastnější se cítí za krátkých zimních dnů, kdy se všude kolem rozléhá jen bílé ticho a za mrazivých nocí, kdy je slyšet vlastní dech a sníh chřupe pod nohama.

Každý výtvor, který mi vypadne z rukou je vyroben v prostředí, kterému vládne pět chlupatých alergenů, z nichž mi ten nejmenší leží na klíně, o spoustě květinek a havětě všude kolem ani nemluvě :o)

Největší alergen, psí slečna Akira, naše chlupaté miminko, trošičku přerostlé :o)

A čtyři ukrutní kočičí padouši...

náš majitel, jeho výsost Gríša ;o)             zvědavý a nenažraný Stavrosek

věčně ufrfňaná kočičí dáma Inventa         a nejmladší a nejpříšernější Ezau

Vzhledem k tomu, že rekonstrukce naší milované ruiny se rozeběhla nečekaným tempem nečekaným směrem a nabrala nečekaných rozměrů je tvorba (již dlouho) až do odvolání (čili na dlouho) naprosto nereálná a tedy pozastavená :o)