Galina Poppová

 A trošku něco o mně:   

Vzdělání vysokoškolské (pedagogické), původně tedy kantorka. Ale to už je tak strašně dávno... Třináct let pedagogické činnosti přerušené v roce 1972 při politických čistkách, mi dnes připadají tak neskutečné. Díky politické situaci jsem jako jedna z prvních kantorek skončila na "dlažbě"...  Pro mnohé z vás - období už skoro prehistorické. Dobře nebo škoda? Domnívám se, že mnohé by se nikdy nemělo odsunout do oblasti zapomenutí... 

Po mnoha nelehkých letech pestrých zaměstnaneckých perepitii a boje o holé existenční i jiné přežití, nejen mého, ale celé rodiny, uznaná výtvarnice - malířka, členka Unie českých a karlovarských výtvarníků (tehdy jiný název). O něco pozděj- po pětadvaceti letech manželství- rozvod  a další krkolomné životní změny. Po 4 letech harmonického soužití pouze s milovanou maminkou a s pejskem, nový sňatek a  sedmnáct let života v Berlíně. Dvanáct velmi šťastných... Členka BBK (Svaz berlínských výtvarných umělců). Souběžně s výtvarnou tvorbou - artterapeutka v nápravném zařízení pro drogově závislé chlapce a tlumočnice berlínské justice.  Po několika letech a občasnému propadání do depresivních nálad, jsem dala na radu své berlínské lékařky -přítelkyně a  začala jsem psát. O svém životě, o dětství, mládí, o radostech, bolestech i zklamáních. Jde o společenskou tématiku, autobiografii, vyprávění o životě se vším, co poskytuje. Navzdory spokojenému manželství  i častým návštěvám českého domova, se mi velmi stýskalo a psaní bylo mojí psychoterapii.  Moje knihy jsou příběhy psané slzami "cezenými" přes humor... Možná jsem psala jen tak nebo aby mi "nepřeskočilo"?

K vlastnímu úžasu (postaral se přítel mé starší dcery, kterému se dostal do rukou můj "berlínský samizdat" a doporučil ji svému příteli - nakladateli - k vydání). Kniha Popelem zaváté vyšla, k mému překvapení mnohé čtenáře oslovila, a tak jsem nakonec napsala knihy tři. První jsem dokonce přeložila do němčiny. 

Maluji, kreslím, fotografuji a poslední roky se - vzhledem k omezené pohyblivosti - věnuji pouze počítačové výtvarné tvorbě. Před dvanácti lety jsem přežila těžkou autohavárii a od té doby brouzdám světem na berličkách. Nepřežila milovaná psí kamarádka, které volant přerazil páteř. Přítel z let studií, který mne vezl do rodného města na abiturientský sjezd gymnázia, utrpěl poškození plic. Bolavé místo po psí kamarádce brzy zaplnila věrná, přítulná a neskonale vděčná fenečka z psího útulku - Apolenka, která už je, stejně jako já, babičkou, a tak jen doufám, že se spolu ještě dlouho zůstaneme.

Dodatek: Apolenka k mé velké bolesti před krátkou dobou navždy odešla do psího nebe... Je mi dost let, a tak jsem chvíli neměla odvahu pořídit si dalšího pejska. Jenže vzhledem k faktu, že jsem neustále smáčela byt slzami, jsem si  14 dní po A. skonu přivezla z psího útulku rozkošného 4 letého a 4 kilového "kluka" Jonáška- křížence jezevčíka a knírače. A už nepláču...

Výstavy: v Třinci, v rodném Znojmě, na Slovensku, v rakouském Melku, v Maďarsku. Ve vlasti jsem z politických  důvodů od roku 1975 do revoluce směla vystavovat pouze s kolegy,  nejřív  sporadicky, v roce 1981  neoficiálně úplný zákazúplný zákaz. V Karlových Varech  jsem až po "sametce", vystavovala v galerii Dílo (dnes Městská galerie) - samostatně nebo s dcerou - rovněž výtvarnicí nebo  s kolegy,  většinou však samostatně  a hlavně mnohokrát - v Německu - v Berlíně, v Hamburgu a v Herfordu. Poslední léta prezentuji svoje obrazy pouze jednou v roce, společně s ostatními karlovarskými výtvarníky (Městská galerie nebo galerie Na ochozu v K.V.), ale vzhledem k těžkému onemocnění, posléze smrti manželově i nejdražšího přítele -  ztráta zájmu i o to...

Moje obrazy (většinou - portréty) jsou zastoupeny v soukromých sbírkách ve vlasti i v cizině: v Německu- v Berlíně, v Herfordu, Hamburgu, v Libanonu - Bejrutu, v Italii, v Řecku na ostrově Paros v hlavním městě Parikii, v Maďarsku- Budapešti, v Rakouském Melku a ve Vídni.

Inspirací  k tvorbě jsou mi sny, pohádky, příroda, její fascinující proměnlivost, oblíbenými motivy - krajiny, stromy, vodní hladina, odlesky, zrcadlení, moře, oblaka, mlha, déšť, sníh i vichřice, květiny, dálky, labutě, holubi, ptáci, koně, lidské ruce, zajímavé tváře. okna, dveře, zchátralé -"odcházející" stavby,  vyjímečně architektura.

Na mé tvorbě jistě mají podíl ruce a léta studií, především však moje srdce. ♥

Abych svůj život mohla snést, 

krášlím jej tajemstvím snů, 

pohádek a iluzorních cest 

a ráji vysněnými a horizonty hvězd…

A. de Saint - Exupéry:

Neprosím o zázrak - Pane, jen o sílu pro všední dny. Nauč mne umění malých kroků a propůjč mi vnuknutí, abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra. Se slovy nebo bez nich, ale na správném místě.

 Upozornění:

 Některé moje fotomontáže se z neznámých důvodů nezobrazují, ale stačí kliknout na malý křížek v levém horním rohu a obrázek "vyskočí".

College education (pedagogy), so originally a teacher. But that was long time ago… Still, 13 years of teaching interrupted in 1972 during the political ‘cleansing’ cannot be forgotten. For most of you it feels almost as a prehistoric period, but there are events we should better remember, or rather not?

 After years of struggling and various jobs I became (even officially) an artist – painter, a member of The Union of Czech Artists.

I also lived in Berlin for 17 years, member of BBK (Association of Berlin Artists).

Except for painting I worked as an art therapist in detention centre for drug-addicted teenage boys, and a judicial interpreter.

In 2005 I came back to live closer to my daughters and grand sons. Published three books – more or less an autobiography or simply writings about life with relentless troubles, tears and humor. Apart from painting I went in to photography and computer art, too.

Five years ago I survived a severe car accident and ended up on crutches. My beloved dog didn’t survive, and my boyfriend suffered lung damage, but lives.

The sore filled the faithful, cuddly and grateful Apolenka from a dog shelter.

After a few disappointments in the professional field I canceled my websites, stopped exhibitions, so my only presentation is at

and Fler www.fler.cz/

The inspiration for my paintings and photography are my dreams, fairy tails, nature – it’s variability. My favorite motifs are trees, flowers, water line, distance, birds - swans, pigeons, horses, hands, body, interesting faces, exceptional architecture.

There is certainly a greater proportion of my heart in my work than my hands or years of studies.