Co napsat?
Asi nic.
Přece něco napíšu.
Fotografování je můj dlouholetý koníček. Začínala jsem na Pionýru, asi v 15 letech, darovaném sestřenicí. Dělal pěkné obrázky.
Když jsem se provdala, manžel měl Zenit. S tím se dalo hodně čarovat. Bohužel dosloužil.
Babiččina automatika mě nebavila.
Potom mi syn půjčil digitál. Z něho mám také mnoho fotek, jen jsem se jich nemohla dočkat. Když jsem si je chtěla nainstalovat sama, "to bys nezvládla".
Nakonec jsem investovala do svého digitálu
Nehraji si na umělkyni, jiná kolonka není.
K prodeji mě inspirovala kamarádka se slovy, "máš pěkné fotky, zkus je prodat".
Vlna je tak trochu samočistící, hřeje i mokrá, pere se ručně lanolinovým pracím prostředkem.