Jana12

  Chovu angorských králíků se věnuji už hodně  dlouho. Komu by se nelíbily krásně bílé sněhové koule, tak,  jak vypadá angora před stříháním. Ale teprve poslední čtyři roky se také snažím tu nastříhanou bílou krásu sama zpracovat

  Naučila jsem se  příst na kolovrátku a rodina dostala k vánocům z mých pokusů upletené ponožky. Kromě předení zkouším suché i mokré plstění a také barvit potravinářskými i přírodními barvami. Zkouším to v mikrovlnce i v hrnci, vždy s  větším či menším úspěchem, ale přesvědčená, že to tak má být.

  Od roku 2006  se snažím šlechtit barevné angory, abych si ušetřila práci s barvením. Na internetu jsem našla saténové angory a ty se  pokouším také vyšlechtit.

   Za tři roky pokusů jsem získala angory označované jako černé, ale je to vlastně barva šedá, různě sytá, také mám angory modré, barva je to světle šedá i angory červené, to je zase barva béžová různé intenzity. Angory saténové mám také, barva je to béžová se saténovým leskem.

   Angory také vystavuji na chovatelských výstavách, kde se těší oblibě u návštěvníků a hlavně dětí, které se  ptají, jestli se před stříháním musí zabít. To samozřejmě ne, angora se stříhá živá a také to ve zdraví přežije i pokud ji nechtěně trochu střihnu. Stříhá se nůžkami každé tři až čtyři měsíce, při délce srsti  6-8 cm.

   Tady na Fleru nabízím přebytky angorské srsti jako materiál k předení i plstění, aby i někomu jinému udělala stejnou radost jako mě.