Profil uživatele
Křížalka
Alena Křížková | prodávající
Dobšice nad Cidlinou
Registrace: 3.7.2010

 

Vítejte v mém malém obchůdku


                  

 


"Paní učitelko,..."

"Paní učitelko, Láďa zašlápl švadlenku (Ruměnici;-)) a má ještě další švadlenky v krabičce," hlásí Terezka a běží ubrečená přes polovinu zahrady naší mateřské školy.

"To není pravda, paní učitelko, to byl Kuba s Toníkem," přibíhá rozzlobený Láďa a hlásí na svou obhajobu.

"Jakube a Toníku, pojďte sem!" volám na oba provinilce a Ládík se zatím snaží nepozorovaně uprchnout.

"Ty tady, Ládíku, taky zůstaň," zastavuji utíkajícího chlapce, který se velmi nerad sune po maličkých krůčcích zase zpátky. Pro jistotu zůstává o pár metrů dále. Co když si toho nevšimnu.

"Tak, jak to bylo s těmi broučky, kluci?" vysílám první otázku směrem k chlapcům, i když mi je naprosto jasné, že tato zodpovězena určitě nebude. A nemýlím se. Všichni tři kluci nasadí výraz, jako že oni tady přece vůbec nejsou...

Opakuji tedy otázku s větším důrazem. To už se Toník neudrží a z jeho úst se pomalu souká obvinění kamarádů, které by vydalo téměř na jednu celou knihu: "To jsem já nebyl, to udělal..."

Vydržela jsem několik prvních vět. Ládík nevydržel ani jednu a sáhl Kubovi do kapsy. Vytáhl krabičku od "Tikťaků" nacpanou nebohými broučky. Zabránila jsem fyzickému napadení Ládíka Kubou a začala už asi po tisící vysvětlovat, proč se na broučky prostě nešlape a proč se nezavírají do krabiček. Připomněla jsem Broučky od Jana Karafiáta, které jsme si několikrát četli před spaním ve školce. Vysvětlila jsem provinilcům, že brouček, na kterého šlapali, má někde svoji rodinu a ti po něm teď pláčou...

Nejhorší na tom ale bylo vědomí toho, že chlapcům už jsem to vysvětlovala již mnohokrát a nikdy to nepomohlo. Na broučky šlapou stále, krabičky plní tak, aby je nikdo neviděl a schovávají po kapsách,...

A nic a nikdo jim v tom nezabrání.

Jak je naučit, aby broučky měli rádi, i když jsou tak malinkatí?

A potom večer, když jsem o tom zase jednou přemýšlela, mě to napadlo. Vlastně to dávno předtím napadlo Jana Karafiáta. Děti přece milují hračky. Rády si povídají s plyšáky před spaním nebo když je jim smutno. Na hračky přenášejí své problémy, když se bojí říci je nám dospělým.

Prostřednictvím hraček se tedy také broučci mohou stát jejich kamarády a třeba potom těm opravdovým broučkům nebudou tak ubližovat. Možná. Nevím. Každopádně za pokus to určitě stojí.

Od myšlenky potom už nebylo daleko k činům a začali tak vznikat první broučci. Snažila jsem se vymyslet broučka takového nějakého "neutrálního". Bála jsem se, že když vytvořím například mravence, budou děti šlapat na všechny ostatní, protože to přeci nejsou ti mravenci, které mají doma. Navíc jsem potřebovala broučka jednoduchého, protože jedině tak si do něho děti mohou promítnou své představy ostatních broučků...

...A hlavně jsem si přála broučka měkoučkého a velkého tak akorát do dětské ruky, aby s dětmi mohl spinkat a šeptat jim do ouška pohádky a nebo aby je mohl doprovázet na cestách kamkoliv a kdykoliv.

Tak snad se dětem budou líbit a hlavně - zafunguje to! :-)

Vaš Křížalka{#emotions_dlg.rose2}

Způsob dopravy
Brože a razítka jsou zasílány v bublinkové obálce. Brože jsou připevněny na originální kartónové kartičce a následně jsou vloženy do zipového sáčku. Stejně tak razítka jsou jednotlivě uložena v zipových sáčcích. Panenky a ostatní zasílám v krabičkách vyplněných bublinkovou fólií. Balíčky odesílám doporučeně nejpozději do týdne po obdržení platby na účet. Zboží na zakázku dle dohody.
Další prodejní profily
Komentáře
Vložení komentáře: Pro přístup k této funkci se prosím přihlaste nebo se nejprve zaregistrujte.
Blog
Fler Boxy
Fler kluby
Top nominace
Fotogalerie
 
Novinky
655259
19.9.2017 Představuji vám tři malé andílky https://www.fler.cz/shop/...
Zboží
Načítá se zboží ...
Oblíbení uživatelé
Oznámit porušení pravidel tímto uživatelem.