Stručně i obšírně, bez ladu a skladu, zkrátka jak mi to na mysl i na klávesnici přichází... tedy vítejte a ničemu se nedivte.
Jsem věčně zmatená, donedávna ještě studující, v Praze celý život žijící, hodná ale často nepříjemně upřímná, doufejme že v brzké době znovu pracující jako učitelka českého jazyka a dějepisu na nějaké pěkné základce. Syntax neumím, gramatikou téměř pohrdám, nevím, kdy se narodila Božena Němcová a je mi fuk, kdy poprvé vyšel Švejk. Můj intelektuální vrchol nastal těsně před maturitou a s každým přibývajícím rokem si toho sice méně pamatuju, ale zase více přemýšlím, nedělám tolik hloupostí a z idealisty se postupně stává informovaný optimista, ovšem se sklony k sebelítosti.
P.S. Tak mě konečně vyhodili. No, aspoň si nemusím dělat starosti s tím, že nemám u středoškoláků žádnou autoritu. A tak od Nového roku pracuji v mateřské školce a učím děti stříhat nůžkami. Pro začátek. Příští rok plánujeme hrátky se sirkami a napřesrok zvládneme techniky savování a zalévání pryskyřicí.