U značky bačuta najdete zboží, které vydrží. Praktické tašky, jemné kabelky i elegantní batohy. Některé obarvené, jiné v přírodních odstínech, ale všechny ručně vyráběné podle vlastního návrhu, tak, aby byla kvalita vždycky zaručená. Na první pohled vidíte, jak výroba jejich autorku baví!

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Na mou nutkavou potřebu tvořit doplácela už má babička, která mě od první třídy (pod mým intenzivním žadoněním) pouštěla ke svému šicímu stroji a železným zásobám různých látek. Časem se u mě v pokojíčku zabydlel jeden starý krásný šlapací stroj a během let vznikaly stovky různých kreací, od „oblečení” až po tašky.
Proces zásadnější kultivace tohoto tvoření nastal na Designu obuvi na UTB ve Zlíně. Rozšířilo to mé obzory o práci s kůží a od té doby jsem se s ní nerozloučila.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Věrný společník mého šití je průmyslová sloupovka na kůži. Její síla a rychlost zvládá nároky na vše doposud realizované.
Ruční šití má své kouzlo, ale není to nic pro mě. Potřebuji vše nejlépe hned…

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Baví mě celá ta cesta, od myšlenky po reálnou věc. Věc, kterou můžete používat a tak, jak jste si ji představili, funguje… Proto si střihy vytvářím a navrhuji sama. Je to součást procesu, který mě baví a dává mi pocit poctivě odvedené práce (v rámci celého návrhu).
Inspirací je mi často účel. Promýšlím, co by se v dané situaci/příležitosti líbilo mně, co mi vyhovuje v běžném užívání, jak by mohla být současně krásná, jednoduchá a nevykrádala jiný design.
Na zakázku vyrábím výjimečně, když se mi poptávka líbí a zapadá do stylu, ve kterém tvořím sama.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
V mé dílně, když mám dostatek času. Nejlépe volný celý den, bez nutnosti odbíhat k domácím povinnostem…

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen” koníček.
Pevně ho v paměti nemám. Pravděpodobně ale nutně nastal někdy na konci vysoké školy, kdy jsme si s kamarádkou pronajaly prostory, nakoupily stroje, zařídily dílnu, přestaly běhat po jiných brigádách, přestaly čerpat milou podporu od rodičů a prodej našich kabelek začal být jediným zdrojem obživy.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Vycestovat a sledovat, jak se žije a učí jinde. Na vysoké jsem byla půl roku ve škole ve Finsku. To bylo velmi inspirativní tamní mentalitou – poctivým přístupem a individuální zodpovědností a nasazením v projektech. V řemeslné výbavě mi samozřejmě pomohly zkušenosti z univerzity (rady jak od učitelů, tak spolužáků), ale poté zejména vlastní pokusy a omyly (s materiálem). A obecně minimalismus. Byla pro mě vždy výzva vytvořit jednoduchou věc a proces nekomplikovat. A stále se učím.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Na bezednou peněženku. Je v nabídce už mnoho let, prošla jen drobnými úpravami a je o ni stále velký zájem. Je už po těch letech dobře prověřena a spokojené zákaznice často píšou a rády se vracejí, což mě velmi těší!

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Myslím, že vždy je co vylepšovat. Ze startu bych se možná více zastavila a promyslela výběr materiálů a komponentů. Ne vše na trhu bylo kvalitní a vyhovující. Ale zkušenosti se často nedají přeskočit.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Mám období keramiky a akvarelu, takže když na mě vykoukne tvůrce z tohoto ranku, nadšeně prohlížím.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
S rodinou, v přírodě, na kole a na cestách. 

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Za rok se budu šťastně brouzdat v rybníčku dětského oblečení a kreativních počinů pro své malé děti a když se mi podaří překročit práh dílny, vystavím na poličku pár nových kousků. Za 10 let už mi snad budou svačinu naopak nosit děti – možná do větší dílny o více šikovných lidech!

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Aby si dali záležet na kvalitě produktu i jeho prezentaci. Poctivé věci si najdou své obdivovatele a rozdají spoustu radosti.