Řekne-li se Ostrava, vybaví se většině z vás asi následující: uhlí - kratke zobaky - Baníček - rez - horníci - Stodolní - doly  - "kalrsy". Ostravsko má pověst "kraje razoviteho" a i proto jsme si ho vybrali jako téma dalšího soutěžního kola. Protože i my, Nestejní, stejně jako obyvatelé i severomoravská matropole samotná, čníme nad davy!  :-D

Ostrava je třetím největším městem naší republiky. Pražáci zpívají, Brňáci mají hantec a Ostravaci mluvi kratce. Nezřídka se v jazyce vyskytuje větší než malé množství vulgarismů. Z těch publikovatelných a známých je nutné zmínit aspoň cypa, bo jak se to sejde, je všecko na cypa, cypaty trolejbus vam ujede před nosem a děcka dostanu ve škole poznámku, bo robili cypoviny.

(Wikislovník praví: Původně se jednalo o označení hornického učně – hanlivá narážka pro nemotoru, zřejmě z německého nářečního Zipf („nezajímavý muž, trouba“, v hovorové němčině též „mužské přirození“).

Ostravsko bylo krajem uhlí, těžkého průmyslu a tvrdého chleba. Haldy, uměle vytvořené kopce z těžebních odpadů, zaujímaly své místo přímo ve městě a kromě toho, že se z nich občas kouřilo a doutnaly, v 80. letech jsme na nich poprvé mohli ochutnat lízátka Chupa chups, koupit vysněné plísňáky, magič a "zaručeně" originální kazety Modern Talking. O víkendech tam totiž probíhaly zakázané burzy pašovaného zboží. Nezřídka obchodní šum přerušilo řízné "cajti jedou" a digitálky létaly vzduchem, zatímco se prodejci snažili rychle zmizet.

Těžební věže uvidíte klidně stát v centru města, symbolem rzi je však především monumentální areál Dolních Vítkovic, označen za národní kulturní památku. Názory na zakonzervování tohoto místa se různí, především mezi starší a mladou generací, která se zde každoročně baví na festivalu Colours of Ostrava, který probíhá právě na tomto místě.

A když jsme u kultury, nelze nezmínit pár zvučných jmen: divadlo a film - Vlastimil Brodský, Věra Chytilová, Pavla Beretová, Norbert Lichý, hudba - Ilja Hurník, Václav Žilka, Buty, Kryštof, Maruška Rottrová či Jarek Nohavica ..."Trumfové eso v mariáši hážu do talónu a chtěl bych vidět Baník, jak poráží Barcelonu...".

Jo, tak to je asi sen každeho pořadneho Ostravaka. 

Další z výrazných ostravských symbolů, po vysoké ostravské radniční věži či nádherné zoologické zahradě, jsou Bazaly a Baník.

Baníček.

Banik p...!

Ostatně i sportem je Ostrava proslavená, každoročně se zde koná atletická Zlatá tretra, pochází odsud třeba Ivan Lendl, Karel Loprais či Marek Jankulovski.

Šikovné ruce ostravského rodáka Bohdana Pomahače zná téměř celý svět, jeho tým vedl první kompletní transplantaci obličeje ve Spojených státech. Medicínu si sice neosvojil v Ostravě, ta se na zdejší "Bani" nestuduje, každopádně krom technických oborů lze v Ostravě studovat téměř vše, od ekonomie, přes umění, po obory přírodovědeckých či filozofických fakult zdejších univerzit a vysokých škol.

Ostrava a její noční ulice jsou zcela jistě i školou života. A když už jsme u těch ulic, kdo by neznal známou Stodolní...

Na závěr našeho povídání přikládáme píseň, která inspirovala šéfku Nestejných Hanku k tématu tohoto kola.

Zadání bylo, stejně jako razovita Ostrava, stylové:

"Tentokrát žádné serepetičky, prostě tvrdej industriál. Fotka by měla být ponurá, temná, smutná, rez, špína, výlučně chlapská práce (možná příležitost pro leckoho udělat něco úplně úplně jiného), ale i hluboká zbožnost. I tomu nejdrsnějšímu, když zazvoněj, těsně než těžní klec spadne ve veliké rychlosti dolů, se sevře srdce a ta radost, když se vrátíte na denní světlo...".

Jak se nám to povedlo, můžete v anketě zhodnotit 6 hlasy, a to do symbolického pátku 13. 7. 2018.

PS. Zdá se vám, že jsou v textu občas chyby a sem tam kratky zobak? Nemohla jsem si pomoct, takový mi narostl a ani po 25 letech v Praze jsem na svou rodnou hroudu nezapomněla. (paní B.)

#fler-anketa:3288#