Po minulém dobrodružství se dřevem, sklem s kovem v předešlém kole In-spirare, jsme si řekli, že to bude chtít zapojit do výrobků víc veselí, barev a příběhů. Přemýšlení bylo předlouhé, všechno už tady někdy tak nějak bylo. Až se nakonec vynořily Benátky - směs barev, lidí, tvarů, linií, nových a překvapivých úhlů pohledů na život ve městě, jež si svou původní podobu nese stovky let.
Jako vždy se sešly členky čtyř různých klubů se svými technikami nad tímto tématem, aby ukázaly, jak rozličně lze začlenit detaily tohoto města do šperku.
Téma krásné, ale následně jsem si uvědomila, jak velký problém bude napsat něco nového o městě, jež navštíví ročně miliony lidí, všichni tam fotografují a natáčí, takže se ocitám v situaci hledání jehly v kupce sena. Ať se neopakuji jako všechny ty propagační materiály...
Pozoruhodností je tu celá řada - například důvod vzniku Benátek. V 5. století našeho letopočtu se daly do pohybu a stěhování národy a místní obyvatelé ohrožení nájezdy barbarů se rozhodli uchýlit na ostrovy u pobřeží, aby byli lépe chráněni. Tak postupně vzniklo město Benátky - rozložené na 118 ostrovech uprostřed laguny části Jaderského moře. Ve městě je na 400 mostů a 150 různě dlouhých kanálů, které propojují celé město.
Historická mapa Benátek (freska) ze 16. století, uložená ve Vatikánských muzeích.
Město postupem času zbohatlo a přitahovalo kupce, umělce, hudebníky a všelijaké jiné profese z celého tehdejšího známého světa, a protože nebylo nikdy zpustošené nájezdy armád, zachovalo se toto bohatství až do dnešních dnů.
Francesco Guardi
Dnes jsou svědectvím této doby honosné domy, katedrály a věže, jež bohatí měšťané a šlechtici vystavěli na mohutných kůlech, a bohaté interiéry v domech. Princip zakládání spočíval v tom, že do bažinatého podloží zarazili hustě vedle sebe napuštěné dřevěné kůly. Na jejich vrchol se potom položily dvě vrstvy fošen, vrstva kamene a teprve potom začínali budovat základy stavby. Také zde měli důmyslný odvodňovací systém na odvodnění podloží.
Problém Benátek ale spočívá v tom, že se každý rok zanořují o 1-2 mm, takže je při současném oteplování planety a zvedání úrovně vody v mořích čeká zánik. Lorenzo Quinn se na to snažil upozornit touto instalací:
Už přes tisíc let slaví Benátčané 25. dubna nejen svátek Svatého Marka, ale i svátek růží, Festu del Bòcolo. Právě v ten den dostávají benátské manželky, přítelkyně či milenky od mužů červené poupátko růže. Tato tradice vznikla z příběhu velké benátské lásky s krutým koncem.
Benátští Romeo a Julie
V polovině 9. století měl bohatý Benátčan Partecipazio, pozdější benátský dóže, krásnou dceru Marii. Té se pro její ohnivé vlasy přezdívalo Vulcana. Marie se zamilovala do mladého a krásného trubadúra Tancrediho, který její city opětoval.
Otec Vulcany však jejich lásce nepřál, neboť Tancredi byl z chudé rodiny. Mladík se tak rozhodl, že odejde do Španělska, kde bude bojovat v arabské válce. Svou chrabrostí a statečností se pokusí dosáhnout změny názoru Mariina otce.
Trubadúr byl udatný bojovník a zprávy o jeho statečných činech se brzy začaly šířit světem. Dorazily samozřejmě i do Benátek. Vypadalo to, že i Partecipazio už nebude bránit lásce své dcery. Štěstí Tancrediho však netrvalo dlouho.
Při jedné bitvě byl mladík smrtelně raněn. Upadl z koně do zahrady plné růží. Cítil, že umírá. S velkým úsilím ještě zvedl ruku a utrhl červené poupátko růže. To se od jeho zranění potřísnilo krví. Požádal rytíře Orlanda, který se skláněl nad ním, aby květinu dal milované Marii. Jako důkaz jeho věčné lásky k ní.
Orlando svůj slib splnil. Dopravil poupě do Benátek a tam ho předal Marii. Dívka přijala krvavé poupě a s nevýslovnou bolestí se zavřela ve svém pokoji. Druhý den ráno, na svátek Svatého Marka, ji nalezli sloužící v jejím pokoji mrtvou. V ruce, položené na svém srdci, svírala ono poupě růže.
Ale zpět do naší mnohdy bizarní současnosti. Počet gondol na kanálech je kvůli přílivu turistů tak velký, že to mnohdy přináší komplikace na úzkých kanálech, takže jsou nakonec nutné i dopravní značky pro gondoliéry na zdech stovky let starých domů.
A ještě jedna zajímavost spojená s Čechami: patronem gondoliérů je český světec Jan Nepomucký. Jeho socha stojí u kostela svatého Jeremiáše a je dnes jedinou sochou umístěnou na břehu Canalu Grande. Každoročně konaná Regatta Storica vede právě k ní a otáčí se u kůlu stojícího u její paty.
Murano a Burano
Součástí Benátek jsou i ostrůvky Murano a Burano s krásnými barevnými domky, jež nám napovídají, že v Benátkách žili nejen bohatí, ale také řemeslníci a jiný dělný lid.
Název Murano je určitě mnohým povědomé - ano, je to místo, kde vzniklo pověstné barevné sklo.
Foukané dózy, jež jsou na povrchu zdobeny charakteristickou hrou barev a vzorů. Na vyfouknutý základ se na sklo "nabalila" vrstva z kousků nasekaných barevných skleněných tyčí a dál se pokračovalo ve foukání skla.
Burano je kolébkou světoznámé benátské krajky, jež se na obrazech z Benátek objevuje již v 15. století. Tehdy to zřejmě byla krajka dovážená z Byzance. Benátčané ji postupně zdokonalovali, v současné době se imitace této krajky vyrábí na člunkových vyšívacích strojích.
Tak trochu jsem běhala po různých tématech, ale snad něco z toho bylo pro vás zajímavou novinkou a jako celek to nepůsobí jako Benátky naházené do gulášového kotlíku.
Nabízíme vám tedy zbrusu nové výrobky z našich čtyř klubů a rádi bychom, abyste svým hlasem vypíchli ty, které se vám nejvíce líbí a samozřejmě vám nejvíce evokují zadání, tedy Benátky.
U každého výrobku po rozkliknutí uvidíte i inspirační fotografii, podle které vznikl.
Hlasovat můžete do 30. června 2019.
Děkujeme.
#fler-anketa:3689#
